Slavní rodáci
Rada místních obyvatel se přiklonila ke studiu a dosáhla významného postavení.
Pokud je známo, duchovnímu stavu se věnovali tři místní lidé:
Johann Karl Seibt se narodil 24. května 1799 ve Filipce čp. 13 jako syn domkáře a tkalce Gottloba Seibta a jeho ženy Anny rozené Stelzigové z Hejnic čp. 104. Po skončení teologického studia byl 1825 vysvěcen na kněze. Primici měl v mníšeckém kostele. Nejdříve působil jako personální kaplan ve Wiese, odkud přešel 1827 jako skutečný kaplan do Frýdlantu. Zde zůstal až do r. 1842. Již za působnosti ve Frýdlantu se ve svém volném čase rád zabýval botanikou. Mníšecká církevní kronika píše, že v té době daroval na osázení hřbitova v Mníšku 40 kusů italských topolů. Jeho otec se mezitím usadil v Mníšku jako sedlák a obchodník v čp. 38, kde zemřel 3. června 1837. Po odchodu faráře Franze Hofmanna ve Wetzwalde přišel Karl Seibt jako administrátor do Wetzwalde 23. května 1842, kde zůstal do 4. prosince 1842. Nyní se mělo vyplnit jeho přání, být samostatným duchovním na nějaké faře na Frýdlantsku. Lokalita z Bílého Kostela Josef Gahler přešel 16. prosince 1842 jako ředitel školy do Liberce. Uvolněné místo duchovního bylo na návrh církevního patrona Eduarda hraběte Clam-Gallase propůjčeno dlouholetému kaplanovi Karlu Seibtovi a 8. června 1843 nastoupil na svůj nový úřad. Vedle jeho záslužné činnosti na poli duchovním je třeba vyzvednout i zde jeho činnost botanickou. Úspěšně propagoval okrasné i užitkové zahradnictví: na jeho pečlivě pěstěné farské zahradě byly nejvybranější rostliny. 18. srpna 1850 opustil Seibt Bílý Kostel a přestěhoval se jako lokalista do Pankráce. Zde zůstal téměř čtyři roky a opět své volné chvíle věnoval botanice. Konec roku 1854 mu přinesl rozloučení s Pankrácem. Odešel jako farář na Bulovku, kde nastoupil počátkem r. 1855. Téměř dvacet let zde působil zcela pro dobro svých bližních. Jeho činnost na poli okrasného a užitkového zahradnictví však skončila tím, že zcela oslepl. 4. května 1874 zemřel. Farní kronika v Bulovce uvádí, že byl "v každém ohledu vzdělaný muž. V širokém okolí byl znám pro svou znalost přírodních věd. Zejména v rostlinopise byl doma jako tak hned nikdo z blízka i z dáli".
Josef Passig nar. 13. prosince 1843 v Oldřichově, čp. 47 jako syn Josefa Passiga, byl 15. srpna 1868 vysvěcen na kněze a slavil 26. srpna 1868 primici. Nejdříve byl kaplanem v Neundorfu u Chomutova, ve stejné hodnosti přišel 1874 do Gastorfu, 1876 obdržel expozituru Hauswein, 1883 se stal farářem v Zinnwaldu (Cínovec), 1887 v Moldau, 1892 v Selnitz u Bíliny a konečně farářem v Neundorfu u Mostu, kde r. 1919 odešel na odpočinek jako personální děkan, když o rok dříve (1918) dosáhl titul biskupského konzistoriálního rady. 30. května 1925 všeobecně oblíbený duchovní zesnul v Ober-Berkowitz.
Franz Josef Tandler nar. 1. října 1877 v Oldřichově čp. 169 jako syn Antona Tandlera, 11. dubna 1903 byl vysvěcen na kněze. Službu církvi nastoupil jako kaplan ve Smržovce. Ve stejné hodnosti působil 1904 - 1905 v Novém Městě p. Sm. a pak v Algersdorfu. Nějaký čas působil jako administrátor v Konojedech a pak obdržel místo faráře v Německých Zlatníkách u Mostu, kde je dosud.
Řada místních rodáků se věnovala povolání učitele:
Julius Gustav Pohl nar. 13. srpna 1854, r. 1872 nastoupil službu na škole a přišel 1877 jako odborný učitel do německé dívčí měšťanky ve Smíchově, které se věnoval až do svého odchodu na odpočinek r. 1921. Pohl si za místo svého odpočinku zvolil Liberce. Je to jedna "z nejmarkantnějších a nejznámějších osobností mezi německým učitelstvem v naší republice". Jeho prospěšná a obětavá činnost pro školství a učitelský stav mu vynesla řadu vyznamenání: 1890 dostal zlatý kříž za zásluhy a 1917 titul císařského rady. Zemský učitelský svaz, jehož byl v letech 1901 - 1910 místopředsedou, ocenil jeho zásluhy 1921 propůjčením čestného členství.
Ferdinand Krause nar. 4. února 1864 ve Filipce čp. 33 jako syn revírníka Bernarda Krauseho. Ve službách školy byl od 1. září 1884 - 1924. První místo našel v Mníšku, kde zůstal do r. 1887. Dlouhá léta pak působil v Liberci na obecných školách v Kristiánově a Starém městě, v letech 1909 - 1924 byl řídícím učitelem v Kranichu na obecné škole, jejíž znamenité vybavení je především jeho zásluhou. Od r. 1899 se stará o obchodní záležitosti Německého zemského učitelského spolku, jehož byl prvním předsedou.
Franz Wünsche, nar. 15. července 1864 v čp. 252 jako syn majitele pily a obchodníka se dřevem, 1883 nastoupil do školní služby, nejdříve jako podučitel ve Wetzwalde, 1886 ve stejné hodnosti přišel do Dlouhého Mostu, 1888 složil zkoušku na učitele měšťanské školy, od 1889 působil do 1894 jako podučitel v Hrádku n. N., nato se přestěhoval jako učitel měšťanky do Chomutova, pak se stal ředitelem měšťanské školy v Jirkově a nakonec do r. 1926 v Alt-Ehrenbergu u Rumburku. Zemřel 10. prosince 1931, pohřben je na hřbitově v Oldřichově.
Florian Schöler, nar. 30. července 1860 v čp. 140, syn Josefa Schölera, působil od 1883 do listopadu 1885 jako ředitel školy v Lausche, pak v Černousích, pak opět v Lautsche, 1893 až únor 1907 jako řídící učitel v Arnolticích a nakonec v Olbersdorfu, tam také 23. března 1909 zemřel.
Gustav Klaus, nar. 26. března 1872 v čp. 130, syn Franze Klause, působil na obecných školách v Oldřichově, Arnolticích a Bílém Potoce, pak přišel jako státní učitel tělocviku na střední školu v Děčíně, kde následovně dosáhl titulu profesora.
Eduard Köhler, nar. 6. listopadu 1885 v čp. 238, syn Eduarda Köhlera, ve školské službě od 1. září 1904, naposledy v Kunraticích u Frýdlantu, padl 8. října 1915 jako nadporučík 74. pěšího pluku při vítězném tažení na Bělehrad.
Ferdinand Köhler, nar. 2. října 1886 v čp. 107, syn Ferdinanda Köhlera, ve školství od 1905, nyní Ober-Wittig.
Gustav Herbig, nar. 3. srpna 1888 v čp. 192, syn Josefa Herbiga, profesor na Obchodní škole v Budějovicích.
Adolf Schicketanz, nar. 25. srpna 1889 v čp. 201, syn Ferdinanda Schicketanze, ve Školní službě od 1909, nyní odborný učitel v Hejnicích.
Heinrich Köhler, nar. 12. prosince 1890 v čp. 238, syn Eduarda Köhlera, nyní odborný učitel na měšťanské škole v Jindřichovicích p. Sm.
Na oldřichovském hřbitově je pohřben učitel Franz Stoklas (nar. 5. dubna 1889 v Proseisch, působil jako učitel v Českém Dubu, Alt-Habendorfu a Horním Růžodol., † 7. února 1917).
Ernst Patzelt, nar. 3. května 1903 ve Filipce čp. 17, syn Stefana Patzelta, maturoval 1922, kvůli nezaměstnanosti pracoval 1922 - 1927 u jednoho libereckého advokáta, od 1927 - 1928 náměstek v Mníšku, poté ve Vesci u Liberce.
Stavitelství se věnovali:
Eduard Wünsche, nar. 30. září 1872 v Görsbachu čp. 76, syn majitele pily Antona Wünscheho, nyní stavitel v Langenau an der Albis ve Švýcarsku;
Wilhelm Neuhauser, nar. 28. března 1869 v čp. 151, syn Wilhelms Neuhäusera, † 11. srpna 1910 jako vedoucí stavby.
Zvěrolékařskému studiu se věnoval Franz Passig, nar. 9. dubna 1850, v čp. 47, bratr faráře Josefa Passiga), městský veterinář v Budějovicích.
Důstojníkem je Anton Leuker, nar. 20. února 1861 v čp. 171. dlouho hejtman a účetní 3. horského dělostřeleckého pluku ve Villachu.
Mezi rodáky patří také Wilhelm Lange, který se sice narodil 8. února 1813 na Jizerce, ale své dětství od r. 1814 trávil ve Filipce a to včetně prázdnin během studií do r. 1835. Po skončení studia medicíny a získání doktorátu byl 1842 asistent a sekundář na pražské porodnici, pak soukromý docent po porodnictví na tamní univerzitě. 1847 se stal profesorem porodnictví na univerzitě v Innsbrucku, 1850 profesorem na porodnické klinice v Praze a 1851 profesorem medicíny a ředitelem porodnice při univerzitě v Heidelbergu, kde jako dvorní rada 25. února 1881 uzavřel svůj záslužný život, věnovaný pro dobro lidstva.
Jako rodáka také lze označit ing. Rudolfa Mauermanna (nar. 28. června 1883 v Ludvíkově, syn zdejšího penzionovaného řídícího učitele Josefa Mauermanna), který větší část svého mládí prožil v Oldřichově. Po absolvování vysoké školy technické se stal úředníkem -stavebním technikem. Nejdříve byl státní stavební adjunkt a poté stavitelský rada v Žatci zemřel 17. listopadu 1926.
Stará pohlednice Oldřichova v Hájích. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina
Úřední hodiny:
Po | 8:00 - 11:00, 12:00 - 16:00 |
Út | 8:00 - 11:00, 12:00 - 14:30 |
St | 8:00 - 11:00, 12:00 - 17:00 |
Čt | 8:00 - 11:00, 12:00 - 14:30 |
Pá | 8:00 - 11:00 |