Školské poměry v obci
Své vlastní místo na vzdělávání mládeže dostal Oldřichov teprve v polovině 19. století. Do té doby chodily děti do školy v Mníšku.
O škole v Mníšku
Jak lze zjistit z písemných dokladů, v Mníšku se vyučovalo již v době reformace, zda-li ve vlastní budově, nebo v soukromí, to se neví. Ale zcela jistě tam byla budova školy již v polovině 17. století. Patrně byla zničena za Třicetileté války. Zpráva Wittigského faráře Paula Ambrose Waltera z r. 1700 říká, že mníšecká škola je již mnoho let zničená, a proto stará fara slouží jako byt učitele i jako škola.
Podle nepotvrzené zprávy byla původní budova školy po r. 1700 znovu postavena. Ovšem v 1767 dostal Mníšek novou faru, a tak se jeví jako pravděpodobnější, že stará fara dále sloužila jako škola a údajná stavba nové školy možná byla jen opravou staré budovy (dřevěné), která byla jistě ve velmi špatném stavu. Teprve 1820 byla budova školy (čp. 43) přestavěna na zděnou, z kamene. V této podobě sloužila až do r. 1879.
Budova školy postavená 1878/79 byla otevřena 21. září 1879 a v r. 1912 rozšířena o velkou přístavbu. (Srvn. Dějiny Mníšku od téhož autora).
Řídící učitelé v Mníšku do 1866
O řídících učitelích školy v Mníšku chybějí zprávy až do poloviny 17. stol. Vlastně již v jakési kupní smlouvě Christopha Effenbergera z 2. října 1617 je zmíněn "církevní písař a učitel", jeho jméno však není uvedeno.
První známý mníšecký učitel je Hans Preussler, uváděný prvně 1658. Určitě ještě byl tamním učitelem 1676, patrně taky v Mníšku zemřel. Jeho pokračovatelem v úřadě byl jeho syn Samuel Preussler, který r. 1702 "byl propuštěn z tamní církevní i školní služby". Na "poníženou žádost" získal uprázdněné místo Gottfried Jahn z Rochlic, který 1707 odešel jako učitel do Wittigu a 6. prosince 1712 zemřel ve svém rodišti.
Patrně bezprostředně po jeho odchodu převzal službu na mníšecké škole Joh. Christoph Arnold, patrně tentýž učitel stejného jména, který 1702 - 1704 byl v Alt-Habendorfu a pak několik let v Rochlicích. V Mníšku taky zemřel. V r. 1718 byl již jeho syn Joh. Christoph Arnold (nar. 1687 učitelem v Mníšku. Jako takový se oženil 10. června 1718 s Annou Helenou, dcerou tamního mlynáře Michela Augstena. V následujícím roce převzal místo učitele v Neundorfu, které zastával až do 1726. O mníšeckou školu se v té době staral jeho bratr Johann Georg Arnold (nar. 1691), který se 15. května 1726 oženil s Marií Apolenou Augstenovou (rovněž dcerou mníšeckého mlynáře Michala Augstena). Zápis o tomto sňatku v mníšecké matrice jej výslovně uvádí jako syna bývalého řídícího Joh. Christopha Arnolda. Jako "bývalý řídící učitel" získal Johann Georg Arnold dne 19. dubna 1727 mníšeckou krčmu. Svůj život zakončil jako šolc 1. prosince 1736 ve věku 45 1/2 roku. Pohřben byl 3. prosince. Jeho vdova Apollonia se znovu provdala 16. září 1737 za Gottfrieda Appelta (syna rochlického šolce Gottfrieda Appelta). Krátce před tím, než převzal krčmu, předal Hans Georg Arnold školu svému staršímu bratrovi Job. Christ. Ferdinandu Arnoldovi, který zemřel koncem srpna 1735 ve věku 48 let a byl pohřben 3. září. (Třetí bratr, Gottfried Ignaz Arnold, kterého matrika uvádí výslovně jako syna v Pánu zesnulého Joh. Christophe Arnolda, bývalého řídícího učitele v Mníšku, slavil 12. listopadu 1725 svatbu s Marií Magdalenou Preibischovou, dcerou oldřichovského šolce Christopha Preibische. 15. října 1736 převzal oldřichovskou krčmu, kterou předal 1771 svému synu Joh. Ambrosovi. Zemřel 21. července 1798 v Oldřichově, ve věku 74 let.)
Další řídící učitel Michael Pietsch z Krásné Studánky přišel jako církevní učitel do Rochlic, kde zemřel 24. března 1790. V letech 1741 - 1772 na škole působil Johann Christoph Streit (nar. 2. září 1710 v Dittersbächel, † 17. října 1772, pohřben 20. října).
Za jeho nástupce Joh. Antona Pfohla (nar. 1744 ve Wetzwalde, ženatý 13. července 1773 s Barbarou Pietschovou dcerou Georga Pietsche z Wetzwalde) byla v Oldřichově zřízena zimní škola.
Dekretem ze 7. května 1790 obdržel Pfohl místo učitele v Rochlicích, kterého se koncem roku 1799 vzdal kvůli stáří a nemoci. Zemřel jako poddaný ve svém domku čp. 100 v Mníšku 19. února 1822. Jeho nástupce Gottfried Neumann (nar. 1753) již za několik měsíců vyměnil místo za učitelování ve Wiese, zemřel 1. června 1804 v Heinersdorfu. Do Mníšku přišel učitel Josef Teich (nar. 3. března 1758 ve Frýdlantu) byl kvůli ochrnutí zproštěn svého místa 1809 a 20. listopadu 1827 zemřel ve Frýdlantu.
1809 - 1829 zastával místo řídícího učitele Thaddäus Pfohl (nar. 19. května 1774 v Mníšku, † 18. října 1829). Na jeho místo nastoupil Ferdinand Barth (nar. 13. září 1773 v Bílém Kostele, † 4. ledna 1838). Další učitel Paul Preissler (nar. 14. září 1786 ve Frýdlantu) působil až do své smrti 10. července 1865.
Za jeho nástupce Matthiase Hoffmanna (nar. 25. února 1816 ve Weissenstein, † 25. května 1877) byla v Oldřichově zřízena vlastní škola.
Školští pomocníci v Mníšku
O vyučování na oldřichovské zimní škole se staral školský pomocník z Mníšku. Určitě zde učili všichni pomocníci činní od r. 1778.
Patrně prvním, kdo zde učil, byl Ignaz Wiese, rodák z Kryštofova údolí, který se 1787 stal učitelem v Olbersdorfu a tam taky 19. února 1831zemřel.
Jeho nástupce, preceptor Josef Amtsbüchler žádal na jaře 1787 o uprázdněné místo řídícího učitele v Bärnsdorfu. Na jeho žádost mu 28. června 1787 došlo z Liberce vyřízení: "Suplikant se nenacházel mezi třemi školskými pomocníky, kteří úspěšně složili zkoušku, a tak vrchnost nemohla na něj pamatovat. Má se tedy lépe cvičit, aby u příště nařízené zkoušky dobře obstál a tak mohl uspět". Po složení zkoušky dostal Amtsbüchler ve stejném roce na svojí žádost učitelské místo v Andělské hoře. Vyřízení jeho žádosti zní takto: "Poté, co moje Liberecká školská rada suplikanta uznala za schopna vyučování mládeže. Tedy témuž žádané prázdné místo učitele V Andělské hoře milostivě nechávám, aby se této službě věnoval s největší pílí. Praha 20. srpna 1787. Clam - Gallas".
1790 je školským pomocníkem Nepomuk Streit (syn bývalého mníšeckého učitele Joh. Chr. Streits), 1791 Friedrich Walter (rodák z Raspenavy), 1792 Christoph Effenberger a 1794 Friedrich Herold. 1794 je zmiňován pomocník Friedrich Hoffmann (nar. 4. září 1771 v Ebersdorfu), který od 30. dubna 1788 měl atest liberecké normální školy. 1793 se stal učitelem v Ruprechticích, kde 14. září 1839 zemřel. Ženatý byl od 17. července 1794 s Annou Arnoldovu, dcerou zdejšího šolce Ambrose Arnolda.
1803-1807 zde byl pomocníkem Paul Preisler (nar. 1786 ve Frýdlantě), později byl pomocníkem v Bílém kostele a pak se vrátil do Mníšku jako řídící učitel. S ním sloužil jako pomocník 1804 Gottfried Hessel (předtím pomocník ve Vratislavicích) a 1807 Josef Habenicht (nar. 24. června 1790, syn učitele z Neunorfu). V letech 1812 - 1815 byl školským pomocníkem Josef Richter (nar. 9. srpna 1796 v Zahne). 1. června 1812 se oženil s Veronikou Endlerovou, dcerou zdejšího zahradníka Felixe Endlera čp. 85. V létě 1815 žádal o uprázdněné místo učitele v Oldřichově na Hranici. V odpovědi na svoji žádost z 1. října 1815 je nabádán k trpělivosti. 1818 byl učitelem v Nieder-Berzdorfu u Hrádku n. N. Zemřel 25. února 1840 jako řídící učitel v Lusdorfu.
Jeho nástupcem byl 1816 uváděný pomocník Ferdinand Hefter (nar. 1793 v Ober-Wittig), který se 29. dubna 1817 oženil s Helenou Pfohlovou, dcerou mníšeckého učitele. 1824 žádal o učitelské místo v Grafensteinu, v odpovědi z 28. srpna 1824 byl nabádán k trpělivosti. O dva roky později 29. prosince 1826 přišel jako učitel do Bílého potoka, kde 21. února 1861 zemřel. 1823 uvedený pomocník Franz Tseaiedel (nar. 4. prosince 1786 jako syn učitele v Pustinách) zemřel 28. února 1849 jako zahradník ve Fojtce, patrně vyučoval jen občas, jako zástupce. Učitelský syn Johana Pfohl (nar. 17. ledna 1804 v Janově), který v Mníšku stál po boku svého otce Thaddäuse Pfohla jako pomocník, se 1830 stal učitelem v Johnsdorfu a zemřel 10. února 1869 jako řídící učitel ve svém rodišti. Jako školský praktikant je 1829 uváděn učitelský syn Joh. Wenzel Barth (nar. 25*listopadu 1815 v Pnakráci, syn učitele Ferdinanda Bartha). Po něm je Franz Görlach (nar. 18. března 1816 v Mníšku jako syn Josefa Görlacha čp. 42). 1834 byl pomocníkem Anton Ginzel (nar. 28. ledna 1816 v Seifersdorfu), který zemřel 8. prosince 1907 jako ředitel obecné školy v. v. ve Frýdlantě. 1837 a 1838 sloužil jako pomocník pozdější mníšecký učitel Mathes Hofmann (nar. 1816, †1877). 1839 působil jako pomocník Philipp Pfohl syn Thadäuse Pdohla. Další pomocník Jon. Michael Leutelt (nar. 13. února 1820 v Pankráci, † 2. června 1889 jako řídící učitel v Josefově dole) je otec známého jizerskohorského básníka Gustava Leuteita. R. 1843 byl školským pomocníkem Laurenz Mann (nar. 12. února 1814 v Ringelshainu), pak učitel v Dolním Oldřichově a Krásném potoce, † 31. března 1893 v Novém Městě p. Sm. Od 1. srpna 1843 do 4. ledna 1845 zastával místo pomocníka Emanuel Preissler (nar. 16. prosince 1825 v Janově, †21. prosince 1899 jako penzionovaný raspenavský řídící učitel v Hrádku n. N.) Jeho bratr Theodor Preissler (nar. 25. července 1827 v Janově, †1. listopadu 1904 v Chrastavě) byl od 9. srpna 1845 - 1846 druhý a od 1. listopadu 1849 do 31. ledna 1864 prvním pomocníkem a nato do 10. července 1869 podučitelem v Mníšku. Jako druhý pomocník figuruje 1845 Josef Wohlmann ze staré učitelské rodiny Wohlmannů, který byl ve školské službě od 1839, a 1846 Josef Lehmann (nar. 17 srpna 1828 v Bulovce, 2 15. února 1882 jako řídící učitel v Hejnicích). Prvním pomocníkem byl 1845 - 1848 Josef Neumann (nar. 11. října 1813 v Andělské hoře). I poté ještě působil jako podučitel v Mníšku. Jako takový zažádal koncem 1853 o uprázněné místo učitele v Johnsoorfu, které také obdržel dekretem z 22. ledna 1854. Později přišel do Wünschendorfu, zemřel 15. dubna 1876 jako řídící učitel v Oberberzdorfu u Liberce. V mezidobí, 1849, působil na mníšecké škole pomocník Josef Worm (nar. 26. března 1819 v Chrastavě), který jako pomocník přešel 1850 do Krásného lesa a 1882 šel na odpočinek jako řídící učitel v Kryštofově údolí.
Od 18. září 1863 do 24. listopadu 1864 byl mníšecké škole přidělen podučitel Josef Engel (nar. 17. července 1844), který se poté stal prvním učitelem v Oldřichově.
Zřízení a vybavení vlastní školy
Snaha dopomoci obci Oldřichov k vlastní škole vyšla od mníšeckého faráře Thaddäuse Seiberera, který tu působil v letech 1774 - 1779 a byl velký přítel a podporovatel školství. 1777 se s velkým úsilím zasazoval o zřízení školy v naší obci. Do farní knihy v Mníšku zapsal vlastnoručně: "Přestože jsem vždy a vážně žádal, aby školní mládež pilně školu navštěvovala, aby se naučila zákony křesťanského života, nemohl jsem toho dosáhnout pro velkou vzdálenost a obtížnou cestu, obzvláště v zimě. Abych ale naplnil svou povinnost a od rodičů mi nemohla býti činěna výčitka, zastával jsem zřízení školy v Oldřichově. Řídit by ji měl Ignaz Geisler a já jsem ho vybavil všemi knihami normální školy."
Do této školy měly chodit děti z Oldřichova a Filipky. Seiber taky žádal, aby se tu přednášelo vše jako na normální škole (Normalschule) a aby sem děti pilně docházely.
Snahy pana faráře Seiberera nebyly zcela bezúspěšné. Nepodařilo se mu sice prosadit školu v naší obci, ale přece jen se mu zdařilo zřídit zimní školu, která fungovala v různých domech. Nechalo se doložit, že se vyučovalo v domech čp. 149, 68, 131 a 67. Dne 24. března 1848 dostala na žádost obcí Oldřichov a Filipka zdejší zimní škola od vrchnosti 2 sáhy dříví na otop.
Každým rokem byly potíže, najít vhodné umístění pro zimní školu a taky budova mníšecké školy už dávno nestačila pro všechny školáky. Naše obec se proto konečně rozhodla ke stavbě obecního domu pro potřebu výuky (1864).
2. května 1864 byl položen základní kámen, v říjnu byla stavba hotová. Náklady na stavbu byly vyčísleny na 4514 fl. V létě 1865 byla obecní budova zařízena jako škola. 1. října 1865 následovalo předání budovy svému účelu, které provedl frýdlantský hejtman Karl Ludwig, a téhož dne mníšecký učitel začal s vyučováním. 23. listopadu 1865 budovu vysvětil frýdlantský děkan Josef Lichtner.
Obec se nyní snažila, aby pro svou školu dosáhla úplné samostatnosti. Snahy nakonec byly korunovány úspěchem. Dekretem z 26. ledna 1866, Z 70.013, povolilo místodržitelství oddělení školy v Oldřichově od Mníšku a vytvoření vlastní Školské obce, sestávající z vesnice Oldřichov, osady Filipka a části Görsbach, tehdy patřící k obci Fojtka.
Budova postavená 1864 sloužila v původní podobě školským účelům až do r. 1886. Měla jen dvě učebny. Rostoucí počet žáků si vynutil již 1881 zřízení třetí a brzy na to i čtvrté učebny. V budově školy nebyl na to žádný prostor, a k tak se pro obě třídy musely hledat prostory v nájmu. Jedna třída byla umístěna v domě Franze Elstnera čp. 118 a druhá v domě vdovy po Karlu Neuhäuserovi čp. 38.
Tyto poměry ale byly neudržitelné, a tak se obec r. 1885 odhodlala k přístavbě nového křídla ke stávající budově školy. 20. prosince 1835 byla stavba za 6250 fl. zadána autoru stavebního plánu, staviteli Wilhelmu Särtzovi z Mníšku, který stavbu dokončil koncem léta 1886. Stavba se prodražila o 329 fl.
Počátkem října 1886 bylo zahájeno vyučování ve všech čtyřech třídách.
Přesto budova školy ještě neodpovídala všem zákonným požadavkům. V červenci a srpnu 1902 musel být postaven nový záchod, což si vyžádalo náklady 5285 k 22h. Tato částka obsahuje i menší opravy v učebnách a v bytě řídícího učitele. Všechny nedostatky, které má stará škola, se patně nepodaří ani v budoucnu odstranit, a obec bude muset tak jako tak jednou uvažovat o stavbě nové školy.
Pro rozšíření školní zahrady byl zakoupen v březnu 1903 pozemek mezi školou a železniční tratí od Antona Effenbergera čp. 25, když už dříve byl získán pruh pozemku z usedlosti Franze Elstnera čp. 228. Pozemek zakoupený 1902, mezi školou a tratí a mezi silnicí a loukou Franze Selbta, měřil asi 194 čtverečních sáhů (a 1 fl. 80 kr.)
Budova školy měla do r. 1922 zvoničku. První zvon byl pořízen 1865 a 29. října 1865 jej vysvětil mníšecký farář Stefan Ressel. 72 kmotrů darovalo celkem 158 fl. 90 kr. Kvůli prasklině musel být zvon 1904 sundán. Byl nahrazen novým, který dodala firma Richard Herold z Chomutova. Cena byla 150 K s přidáním starého zvonu. Nový zvon musel být za světové války odevzdán 12. prosince 1917 pro válečné účely. Měl průměr 47,5 cm a ladění b. V horní části byl bohatě zdoben, nápis neměl, jen poznámku "Ulil Richard Herold v Chomutově 1904".
Po odevzdání zvonu byla snesena zvonička v r. 1922.
Úbytek žactva po světové válce měl za následek zrušení čtvrté třídy v r. 1925. Od 1. září 1925 byla škola zase trojtřídní. Snahou obce se podařilo 1927 otevřít třídu provizorní, byla otevřena 1. listopadu 1927. Od 1. září 1930 je škola opět čtyřtřídní.
Zdejší škola patřila až do r. 1920 do školského obvodu Frýdlant. Začlenění obce do okresu Liberec přineslo 1. září 1920 přidělení školy k zemskému školskému okresu Liberec.
Řídící učitelé
Po zřízení budovy školy čp. 182 dostal Oldřichov stálého učitele. Jako provizorní učitel zde 22. listopadu 1864 nastoupil Josef Engel. Učitelské oprávnění získal 1863 v Litoměřicích. V naší obci působil až do 1. dubna 1867. Odsud odešel do Raspenavy. Ve školské službě byl až do r. 1908, kdy šel na odpočinek jako řídící učitel v Janově. Zemřel tamtéž 11. dubna 1913. Prvním stálým učitelem v Oldřichově se stal Wenzel Möldner z Dolního Oldřichova (nar. 9. července 1820). Službu nastoupil 7. dubna 1867, 1869 se stal zatímním dekretem z 21. října 1871 definitivním řídícím učitelem. Koncem února 1886 šel na odpočinek. 23. července 1886 se přestěhoval do svého domu ve Wiese, kde 18. června 1887 zemřel.
Po jeho odchodu z Oldřichova zastával vedení školy do konce srpna 1886 zdejší učitel Anton Neumann. 1. října 1886 převzal školu nově jmenovaný řídící učitel Josef Mauermann. Narodil se 19. listopadu 1857 v Bílém Potoce, 1878 absolvoval učitelský ústav v Litoměřicích. Jeho první místo bylo jako podučitel v Raspenavě (od 20. září 1878). Od 1. září 1879 byl učitelem v Lusdorfu, od 26. září 1879 zastupující řídící učitel v Bärnsdorfu, od 1. března 1880 opět učitel v Lusdorfu, od 25. května 1883 tamtéž zastupující řídící učitel a od 24. září 1889 zatímní řídící učitel ve Wünschendortu. Odtud přišel 28. září 1886 do Oldřichova, kde působil až do 28. února 1919, kdy odešel na odpočinek. Jako důchodce odešel 1926 do Ruprechtic, kde získal vlastní byt. 15. května 1929 mu tam zemřela manželka Anna rozená Stelzigová, nar. 11. června 1858 v Dittersbachu jako dcera učitele Josefa Stelziga.
Místo zdejšího řídícího učitele získal září 1919 Josef Neumann (nar. 8. ledna 1876 v Heinersdorfu), který 1897 absolvoval učitelský ústav v Liberci a 19 let působil jako řídící učitel v Novém Městě p. Sm.
Podučitelé
Již při sestavování školského záměru 20. srpna 1866 se počítalo s tím, že na zdejší škole budou dva učitelé. Na základě protokolu ze dne 21. ledna 1865 byl z obecní pokladny vyměřen paušální obnos 130 fl. jako roční plat druhého učitele. V prvních letech měl řídící učitel k sobě jen pomocné učitele. Jako takoví dle kroniky působili: od 3. března do 30. září 1873 Josef Demuth (nar. 30. dubna 1854 v Ratschendorfu, poté nastoupil do učitelského vzdělávacího ústavu v Trutnově, byl 1875 - 1888 řídícím učitelem v Bausnitz, 1888 - 1890 řídícím učitelem v Marschendorfu IV, nato řídícím učitelem v Marschendorfu I. † 6. července 1909), od 1. října 1873 do 30. září 18974 Anton Köhler (nar. 13. května 1858 ve Frýdlantě, později úředníkem ve spořitelně ve svém rodišti), od 1. října 1874 do 15. září 1876 Heinrich Schütze (nar. 9. ledna 1860 ve Frýdlantě, odešel pak do učitelského vzdělávacího ústavu v Trutnově, který absolvoval 1880, byl 1883 - 1922 učitelem a řídícím učitelem v Poustce u Frýdlantu, penz. 1922), a od 3. ledna 1877 do 15. září 1879 Franz Altmann (nar. 20. května 1861 ve Frýdlantě, nastoupil pak do učitelského vzdělávacího ústavu v Litoměřicích, působil jako řídící učitel v Hegewaldu, † 11. října 1915). Poté byli činní jako učitelé na zdejší škole: od 1. října 1879 do února 1886 Emanuel Schrimpf (nar. 1860, nejdříve od 1. října 1879 do 15. září 1881 provizorní pomocný podučitel, pak do 1882 definitivní podučitel a 1882 až do 28. února 1886 definitivní učitel, jako takový působil v Krásné studánce u Děčína), od 1. října 1881 do srpna 1882 Josef Schubert z Černous (nar. 11. března 1861, zde definitivní podučitel, penzionován 1923 jako ředitel Školy ve svém rodišti), od 1. září 1882 do 13. února
1883 Heinrich Elger, od 4. února 1883 do konce srpna 1883 Anton Schwind
z Krásného lesa (nar. 6. června 1851, přišel na Jizerku, později ředitel školy v Schirnik, penzionován 1912 jako ředitel školy v Krips), od 1. října 1883 do 30. září 1884 Christian Neumann z Velké Borovnice (nar., 9. února 1862, nejdřív ve Wiese, penz. 1922 jako řídící v Lautsehe), od 1. října 1884 do půli září 1886 Anton Heumann z Rückersdorfu (nar. 5. února 1862 ředitel školy v Dittersbächel, tam penz. 1920, † 2. září 1927 v Heinersdorf), od 1. října 1885 do 31. prosince 1901 Robert Böhm z Herrnsdorfu (nar. 30. ledna 1865, 1885 - 1888 podučitel, pak do 31. prosince 1901 učitel, přisel 1901 jako ředitel školy do Herrnsdorfu, tam † 10. února 1926 jako učitel v. v.), od února do 14. července 1886 Josef Michler z Rudolfova u Lbc od 14. července do konce července 1886 J. Mokrisch, od 1. října 1886 do 27. února 1888 Josef Weiser z Albrechtic u Rýmařova na Moravě (nar. 1864 odsud do Liebenstadt a Chebu), od 1. října 1886 do 10. srpna 1889 Ernst Dwořak z Kuřivod (nar. 26. března 1830, pak Krásný les, †25. října 1898), od 1888 dokonce 1890 Franz Altmann z Frýdlantu (nar. 20. května 1861, později ředitel školy v Hegewaldu, pak učitel tamtéž † dobrovolně 11. října 1915), od 30. srpna 1889 do září 1890 a od 1. ledna 1891 do konce 1895 Dominik Kraus (nar. 7. dubna 1870, v mezidobí v učitelském vzděl. ústavu Ebersdorf, 1895 přišel do Bílého potoka, 1. ledna 1897 do Heinersdorf, 1900 do Jäckelstal, nato působil od 1. září 1901 do 1. března 1905 opět v Oldřichově, odešel 1905 jako učitel do Hotzenplotz ve Slezsku později v Broumově, pens. v Ruprechticích u Liberce), od 9. října 1890 do 1. září 1891 Franziska Palmeová (nar. 1871, penz 1903 jako odborná učitelka v Ober-Leutensdorf, nyní provdaná Metznerová), od 1. září 1891 do konce srpna 1892 Gustav Klaus z Oldřichova (nar. 22. března 1372 později v Arnsdorfu a Bílém Potoce, odešel jako učitel tělocviku do Děčína.), od 1. září 1892 do 29. prosince 1896 Adolf Gattermann z Kunratic u Jablonného (nar. 1. dubna 1871, později učitel v Ebersdorfu, penz. 1931). Od 1. března 1896 do konce srpna 1896 Rosa Krauseová z Nového Města p. Sm. (nar. 15. června 1875, odsud odešla do Raspenavy a 1897 do svého rodiště), od 1. září 1896 do 31. prosince 1896 Wilhelm Hoffmann (nar. 18. května 1864, později učitel v Olbersdorfu, † 30. listopadu 1906 Dittersbach), od 1. ledna 1897 do konce srpna 1899 Engelbert Wagner z Teplic (nar. 27. dubna 1858, později učitel v Kunraticích, penz. 1985 ), od 1. ledna 1897 do 1. června 1897 Adolf Seibt z Raspenavy (nar. 2. června 1877, později v Andělské hoře, pak Seifersdorf, od 1920 učitel v Kleingrün u Zwickau), od 1. března 1898 do 17. července 1899 Ferdinand Pietsh z Vesce u Liberce (nar. 7. září 1878, později v Hohenwaldu, pak Dönis od 1918 řídící učitel v Ober-Wittig), od 1. září 1897 do 17. července 1899 Heinrich Zimmermann z Fojtky (nar. 6. dubna 1871, později v Mníšku tam penz. jako řídící učitel 1931), od 1. října 1899 do 26. září 1900 Friedrich Hoffman z Frýdlantu (nar. 25. června 1879, později odborný učitel ve Vídni tam penz. 1929), od 1. září 1900 do 15. července 1902 Friedrich Brandtner z Dolních Emauz u Dvora Králové n. L. (nar. 19. května 1879, později Bulovka, poč. 1911 propuštěn), od 1. října 1900 do 31. srpna 1901 Adolf König z Liberce (nar. 3. září 1880, později Chrastava, nyní Liberec), od 1. ledna 1901 do 31. srpna 1901 Gustav Wagner z Altenbuch (nar. 16. června 1879, později Wiese, od 1901 Bílý Potok), od října 1901 do 29. února 1904 Friedrich Vogel z Zwickau (nar. 19. srpna 1882, později Dittersbach,† 2. listopadu 1922 v Oldřichově), od 1. září 1902 do srpna 1940 Ottomar Materna z České Třebové (nar. 9. března 1879, nyní v Mníšku), od srpna 1904 do 1. února 1907 Josef Hübner z Hegewaldu (nar. 24. března 1881, později učitel ve svém rodišti, † 10. září 1918 v Dolním Oldřichově), od 1. března 1905 do 29. srpna 1906 Anton Gross z Janova (nar. 10. listopadu 1876, později ve Frýdlantě a Broumově), od 1. září 1909 do července 1906 Ernst Menzel z Raspenavy (nar. 15. května 1885, později Raspenava), od 1. srpna 1906 do 29. února 1909 Gustav Porsche z Harcova u Liberce (nar. 29. prosince 1883, později Kunratice u Liberce, nyní Ruprechtice), od 1906 do 11. září 1907 Friedrich Bitterlich z Jablonného v Podještědí (nar. 23. ledna 1877, později Bílý Potok, padl 28. listopadu 1915 u Boberda), od 1. února 1907 do 1. února 1914 Bruno Riemer ze Seidenbergu (nar. 1. září 1887, nyní v Ebersdorfu), od l. září 1907 do srpna 1910 Franz Horn z Postrumu (nar. 6. dubna 1879, nyní Krásný les), od září 1908 do srpna 1910 Kamille Nowotny z Frýdlantu (nar. 1. května 1886, později Bulovka, Arnoltice, od 1926 řídící učitel v Engelsdorfu), od 1. března 1909 do 31. srpna 1909 Johann Krousky z Nisky (nar. 29. září 1889, později Mníšek, nyní Raspenava), od 1. září 1909 do 1. září 1912 z Ludvíkova Přebytku (nar. 26. července 1884, později Libverda), od 16. září 1910 do července 1914 Leonhard Thiem z Frýdlantu (nar. 25. června 1879, musel na počátku mobilizace 1914 narukovat, při dobytí pevnosti Przemysl se dostal do ruského zajetí, † 1. července 1915 ve špitále v Samarkantu). od 16. září 1910 do 1911 Marie Werverová z Waissaku, (nar. 10. června 1887, dříve Heinersdorf, Rückersdorf, provdaná 16. srpna 1913 ze Leonharda Thiema a od 1919 za Franze Kratzera (učitele), od 16. září 1912 do 28. srpna 1923 Josef Raaz z Nového Města p. Sm. (nar. 14. prosince 1890, dříve učitel ve Frýdlantě, od března do května 1919 provizorní učitel na zdejší škole, přišel 1923 jako odborný učitel do Vratislavic u Lbc, od 1932 okresní školní inspektor v Dubé, od 16. září 1911 do 1913 Lydia Kaesová (nar. 23. září 1884, přišla do Heinersdorfu, provdaná od 8. listopadu 1919 za Bruno Schäfera), od 1. února do 11. srpna 1914 Alfred Schmidt ze Žitavy (nar. 28. září 1888, nyní Jiřetín pod Bukovou), od 1. září 1915 do 15. července 1916 a od 7. září 1916 do 20. června 1917 Anna Röslerová z Heinersdorfu, (nar. 27. srpna 1896, nu ve svém rodišti), od 1. května 1916 do 15. července 1919 Oskar Hofmann z Wiese (nar. 2. března 1892, od 1926 řídící učitel v Olbersdorfu), od září 1914 -1918 Hermann Reckziegel a Janova (nar. 6. března 1888, † 18. září 1918), od 1. března do května 1919 Alfred Raaz z Liberce (nar. 23. března 1894, později v Mníšku, nyní Nieder-Berzdorf u Frýdlantu), od 1. května 1919 doposud opět Franz Kratzer z Ludvíkova-Přebytku (nar. 1884, od května do konce srpna 1919 provizorní ředitel školy, ženatý od 28. dubna 1919 s Marií Thiemovou roz. Wernerovou), od 15. září do 15. listopadu 1919 Wilhelm Pfeifer z Alt Habendorfu (nar. 5. ledna 1900, pak Raspenavy, nyní Frýdlant), od 1. května 1917 do 30. června 1930 opět Franz Horn z Postrumu (nar. 1879, přišel 1910 jako řídící učitel do Hrádku n. N.), od 1. září 1913 do 28. srpna 1925 Gabriele Eiterová z Zellendorfu v Dolních Rakousích, (nar. 28. září 1394, nyní v Dolním Hanychově u Liberce), od 10. listopadu 1927 do 31. srpna 1928 Marie Kleinwächterová z Nymburka (nar. 27. června 1903 později Machnín, Nové Pavlovice), od 1. září 1928 do 31. srpna Elsa Ullrichová z Liberce (nar. 12. srpna 1902, později ve Starém Harcově), od 1. září 1930 do 28. srpna 1931 Brunhilde Spaleková z Tachova (nar. 17. července 1908, později Fojtka a Hodkovice), od 1. října 1930 do 31. prosince 1930 a od 1. září 1931 doposud Anna Franzeová z Mníšku (nar. 7. února 1909, v mezidobí Neundorf) od 1. září 1931 do 1. července 1932 Josef Pohl z Nových Pavlovic (nar. 20. března 1837, později Krásná Studánka, Fojtka), 1. července 1932 byl zaměstnán Ferdinand Leukert (nar. 25. října 1901).
Učitelky ručních prací
Industriální vyučování na zdejší škole bylo zavedeno 1879. Jako učitelky zde působily: od 3. srpna 1879 de konce června 1891 Helena Schrimpfová (nar. 26. března 1858 v Královcích, později v Krásném lese, penz. 1923 v Kingelhain), od 1. září 1891 do 51 srpna 1893 Anna Buchbergerová (nar. 1860 ve Velké Úpě, později Ludvíkov a Nové Město p. Sm.), od 1. září 1893 do konce ledna 1901 Marie Čečatková (nar. 2. února 1869 v Schlossendorfu, později Bulovka - Arnoltice, od 1911 v Raspenavě, penz. 1922, † 11. října 1922 v Kriesdorfu), od 1. února 1901 do 29. srpna 1903 Berta Aschkeová (nar. 11. května v Hejnicích, později Nové Město p. Sm. † 6. dubna 1918 ve Frýdlantu), od 1. září 1903 do července 1910 Emma Balleová (nar. 17. listopadu 1879 ve Zwickau), od března 1910 do 31. srpna 1913 Olga Hübnerová (nar. 14. srpna 1881 v Raspenavě, zproštěna l. září 1913 od 16. září 1913 do 31. srpna 1913 Ottilie Raazová z Nového Města p. Sm. (nar. 31. ledna 1893, nyní provdaná za učitele Adolfa Herbiga), od l. září 1915 do 13. září 1916 Elisabeth Reumundová z Lautache (nar. 16. července 1894, později Bärnsdorf, nyní Hejnice), od září 1916 - 1920 paní Marie Thiemová, roz. Werneová (nar. 1887 ve Waissak, nyní provd. Kratzerová), od 1. září 1920 -1926 Anna Jäckelová (nar. 16. března 1878 v Rückersdorfu od 1924 definitivní, penz. 1926, † 28. května 1929), od 1. září 1925 do 26. dubna 1926 zast. Gabriele Eiterová (nar. 1894 v Zellendorfu), od 1. května 1926 do března 1927 Auguste Růžičkové, roz. Schmidtové (nar. 23. srpna 1878 v Liberci, penz. 1927), od 12. března do konce dubna 1927 Berta Zemánkova (nar. 20 února 1999 v Liberci, později učitelka v Dlouhém Mostě a Ober-Berzdorfu, nyní Alt-Habendorf), od 1. května do konce června 1927 Luisa Pauliková (nar. 29. června 1905 v Liberci, od 2. července provdaná za učitele Bruno Strackeho v Rádle), od 1. září 1927 Marie Müllerová (nar. 21. prosince 1903 v Iserthalu).
Učitelé náboženství
O výuku katolického náboženství se vždy starali duchovní z Mníšku. Od r. 1888 to byli: farář Franz Wildner, kaplan A. Klinger (od 5. září 1888 do 27. pros. 1890), kaplan Franz Röder (od 1. září 1891 do 23. dubna 1898), farář Ernst Langenbäcker (od 24. dubna 1898 do 14. listopadu 1903), kaplan Ferdinand Schwind (od 21. srpna 1899 do konce března 1900 a od 1. září 1900 do 1. září 1907), farář Josef Duty, (1907), kaplan Franz Knobloch (od 16. září 1907 do 2. září 1908), kaplan Josef Zmitko (od 2. zář 1908 do konce ledna 1910), pak opět farář Josef Duty, pak kaplan Peter Haas (od 15. února 1911 - 1913), kaplan Karl Rohn (od l. září 1913 do srpna 1914), kaplan Stanislav Weber (od 16. září 1914 do února 1915). Kaplan Johann Röttig (1915 do konce září 1915), a kaplan Heinrich Heine (od 1. září 1918 do 1. října 1919) a od tehdy opět děkan Josef Dutý.
Příjmy učitelů za dřívějších časů
Příjmy dřívějších učitelů se skládaly z příjmů za písařské práce pro církev a pro obec, dále z tzv. "akcidencií" tj. část obnosu, který se platil faráři, z výnosů školních pozemků, z naturálií od majitelů pozemků a ze školného.
Dokud patřil Oldřichov školou k Mníšku, museli zdejší obyvatelé přispívat na obživu tamního učitele.
O příjmech mníšeckého učitele z obce Oldřichov nás informuje "školská instrukce" z 1. června 1738. Dle toho dostal od šolce, mlynáře a každého sedláka ročně dva chleby (a to jeden na sv. Havla, jeden na sv. Jiří), a od obou zahradníků na sv. Michala po jednom chlebu. Dále mu měl šolc a každý sedlák odvádět ročně jeden snop žita a jeden snop ovsa. Za "psaní, které byl dlužen dělat pro soud" dostal 2 fl. Příjmy, které mu příslušely za sepisovaní kupních smluv apod. zaznamenává konšelská kniha mezi soudními poplatky. Od „podaných žádostí" a "pozvání na církevní slavnost" mu obec platila 15 kr. Při křtu mu otec dítěte měl platit 3. kr a každý kmotr 1 kr. Od sepsání žádosti nebo poděkování dostal 1 kr., od pohřbu velkého s vylíčením životopisu a zvoněním 45 kr., od středního pohřbu 36 kr., od malého pohřbu 30 kr., od zpívaného rekviem 15 kr. a od zpívané mše 7 kr.3 fen. Za zvaní ke svatbě a obsluhu u svatby dostal od chudých 20 kr., od bohatých 30 kr., za dodání v mníšeckém kostele 15 kr., za totéž jinde 7 kr. 3 fen. Na Vánoce a Zelený čtvrtek mu měl každý sedlák dát nejmíň 1 kr.3 fen., každý zahradník, domkář alespoň 4 1/2 fen. Za školáka, který se učil číst, muselo mu být placeno týdně 1 kr. 3 fen, za dítě, které se učí psát 2 kr. Obyvatelé Filipky, kteří patřili ke stejnému církevnímu obvodu, museli platit stejné částky.
V zámeckém archivu ve Frýdlantu je listina datovaná 30. května 1666, kde jsou sepsány všechny dávky, které obec Mníšek měla dáti učiteli. Od šolce Fabiana Görlacha dostal ročně dva chleby (jeden na Valpurgu, jeden na Michala), 1 snop žita a 1 snop ovsa, na Zelený čtvrtek a na Vánoce 1 groš. Ve vsi žilo 18 sedláků a mlynář, kteří dávali 19 chlebů na Valpurgu a 18 na Michala a po 18 snopech žita i ovsa, a dále na Zelený čtvrtek a Vánoce po 1 groši. 6 zahradníků platilo na Valpurgu po 3 groších a 23 domkářů na Michala po 1 gr. a na Zelený čtvrtek a na Vánoce též po 1 gr. Za velký pohřeb obdržel učitel 12 argentů, za malý pohřeb 4 argenty, "ti docela chudí nedávají proboha nic". Za zvaní kmotrů, poděkování a jiné podobné snahy dostával po 5 argentech,"chudí dávají měněm časem vůbec nic". Za troje ohlášky (což za dob kdy duchovní záležitosti byly vyřizovány z Frýdlantu, činili učitelé), musel pokaždé dostat 3 gr., za žádost nebo poděkování po 1 gr.
Od školáka, který chodil celý týden do školy, dostal 2 groše. Pozdější školní inventáře za Mníšek jsou datovány 4. dubna 1702, 1709 a 24. března 1734. Naturální dávky pro učitele byly zrušeny na základě patentu ze 4. března 1848 a v r. 1851.
Po zřízení vlastní školy v Oldřichově byla 20. srpna 1866 sepsána nová listina o příjmech oldřichovského učitele, na kterou byl použit běžný formulář. Následuje znění.
Přiznání
o příjmech školní služby v Oldřichově v Hájích ve farnosti Mníšek filiální škola Oldřichov v Hájích. Školská obec sestává z míst Oldřichov v Hájích a Filipka.
Patron školy: Jeho Excelence, pan hrabě Eduard Clam-Gallas
Počet školou povinných dětí celkem: 104 hoši 109 dívek, celkem 213
Počet školou povinných dětí v Oldřichově 90 hochů, 88 dívek
ve Filipce 14 hochů 21 dívek
Školní budova je vlastní, z kamene postavené přízemí s patrem a břidlicovou střechou.
Místnosti: 2 učebny v patře
1 byt pro učitele v přízemí, 1 kuchyň, 1 sklep, 2 podkrovní komory
Budova se nachází v dobrém stavu.
Vyučuje se celoročně, v létě i v zimě denně 6 hodin.
O výuku se stará jeden učitel a jeden podučitel, vyučuje se v německém jazyce.
Výuku náboženství obstarává duchovní z Mníšku.
Příjmy školní služby:
Na základě protokolu z 21. ledna 1865 obdrží učitel z obecní pokladny:
(opis z obecní konšelské knihy)
Školné dostával učitel v dřívějších dobách o sobotách. Od počátku 19. stol. vybírala školné obec. Od r. 1870 byly zákonem stanoveny učitelské platy, které vyplácel příslušný finanční úřad, do 1920 z Frýdlantu pak z Liberce. Od 1930 jsou platy učitelům vypláceny zemským finančním úřadem (Landrechnungsamt) prostřednictvím Poštovní spořitelny.
Počty žáků
Dokud ještě Oldřichov patřil školou k Mníšku, bývala návštěva školy špatná, zvláště v zimě. Dokonce ani dekret z 20. října 1781, který zavedl povinnou školní docházku, ji nedokázal vynutit. Tato situace se zlepšila teprve po zřízení vlastní školy.
O počtu školou povinných dětí jsou přesnější zápisy právě od existence vlastní školy. V r. 1866 měl Oldřichov 178 a Filipka 35 školou povinných dětí. 1900 bylo 229 dětí o čtyřech třídách, 1910 243 v 5 třídách, 1912 212 ve 4 třídách, 1925 133 ve 3 třídách, 1930 145 ve 4 třídách a 1932 172 dětí ve 4 třídách.
Úklid školy
úklid školních prostor byl až do 1897 povinností rodiny toho kterého řídícího učitele. Od té doby má škola vlastního školníka, který také má byt ve škole. Od 1. září 1897 do 21. září 1931 vykonával tuto službu listonoš Ferdinand Brückner. Nynější školník je Rudolf Lange.
Školský dozor
Naše škola ještě po tři roky zažila školský dozor zavedený r. 1806. Poslední diecézní vrchní školní dozorčí Johann Drbohlav (1862 - 1868) sice naši školu nenavštívil, zato však nám ještě několik návštěv vykonal poslední krajský školský dozorčí Josef Lichtener (1859 - 1868). M. j. vykonal 23. listopadu 1865 posvěcení tehdy právě dostavěné budovy školy.
Působnost duchovních i světských školských úřadů přešla po vyjití nových zákonů o škole na zemské, okresní a místní školské rady. 29. června 1869 skončilo právo vrchního dozoru nad veřejným obecným školstvím pro vysoký zemský úřad a biskupské konzistorium. 30. června 1869 již počala působit nová školská rada. Jako zemští školní inspektoři pro obecné školy v našem kraji působili dosud: 1869 - 1872 Karl Werner, 1872 - 1 893 Franz Hübner († 12. dubna 1893), 1893 - 1895 Dr. Josef Muhr. († 19. června 1915), 1895 - 1899 P. Edmund Kamprath († 20. února 1899), 1899 - 1914 Dr. Karl Stejskal (penz. 1914), 1914 - 1925 Karl Jüthner (penz. 1925), 1925 - 1931 Wilhelm Spachovsky, od 1931 Dr. Richard Schreubek. Jako okresní školní inspektoři působili: 1870 - 1877 Friedrich Neumann. 1877 - 1904 Heinrich Weiss, 1904 - 1918 Ewald Krause a 1918 - 1920 Josef Mühlberger, všichni z Frýdlantu. Od r. 1920, tedy od doby, kdy Oldřichov patří do libereckého okresu, koná roční inspekce prof. Wenzel Richter z Liberce. Místní zájmy školy hájil v letech 1870 - 1920 místní školní inspektor.
Předsedou školské rady byl až do r. 1920 ten který představený obce. 1920 - 1929 byl předsedou Josef Neumann, řídící učitel. Od r. 1929 Ferdinand Prokop čp. 8.
Stará pohlednice Oldřichova v Hájích. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina
Úřední hodiny:
Po | 8:00 - 11:00, 12:00 - 16:00 |
Út | 8:00 - 11:00, 12:00 - 14:30 |
St | 8:00 - 11:00, 12:00 - 17:00 |
Čt | 8:00 - 11:00, 12:00 - 14:30 |
Pá | 8:00 - 11:00 |