1.díl. Kapitola K: Zdravotnické – sanitární poměry

1.díl. Kapitola K: Zdravotnické – sanitární poměry

Zdravotnické - sanitární poměry


Zdravotnické poměry v obci 

Zdravotnické poměry v obci Oldřichov jsou dosti uspokojivé. Epidemické nemoci se tu už po několik desetiletí nevyskytly. Úmrtnost je normální, dětská úmrtnost je nízká. V r. 1931 zemřelo v obci 11 dospělých a jedno dítě. Tyto příznivé poměry mají svoji příčinu jednak v tom, že vesnice má zdravé podnebí a taky výtečnou pitnou i užitkovou vodu a jednak, že obecní zastupitelstvo věnuje velkou pozornost všem opatřením zdravotním i ochranným ve prospěch obyvatelstva.

Epidemické nemoci
V minulosti nebyly žádnou zvláštností. V domech se málo hledělo na čistotu a opadní vody z chlévů tekly často rovnou do veřejných vodotečí, ze kterých se brala veškerá užitková voda. Často ve vsích řádil dýmějový mor, kterému se lidově říkalo "černá smrt". U nakažených se objevily černé boule, které většinou znamenaly smrt. Mor řádil velice na konci 16. století. I v r. 1680 si smrt vyžádala v našem užším domově mnoho obětí. Tento rok připomíná ještě kaple zvaná "Peterkapelle" v Ratschendorfu Radčicích.
Hladomor byl následkem neúrody 1770/71. Hrozivou podobu získal na jaře 1772. V době od března do června v mníšeckém církevním obvodě zemřelo 101 mužů a 70 žen, celkem 171 osob. Nejvíce úmrtí bylo v dubnu 36, v březnu zemřelo 23, v květnu 26 a v červnu 27 lidí. Nejhůře řádil hladomor ve Fojtce, kde mu podlehlo 81 osob, v Mníšku zemřelo 40, ve Filipce 29 a v Oldřichově 19 osob.
Po hladovém roce 1805 se opět vyskytly epidemie nemocí. Horká nemoc a úplavice si zde 1806 vyžádaly několik obětí. Matrika zemřelých zaznamenává 4 úmrtí na úplavici, která se znovu vrátila 1811 a tentokrát si vyžádala jednu oběť.
Cholera neboli "asijská úplavice", která se od počátku třicátých let vícekráte vyskytla v okolí, v místě se neobjevila ani 1850 ani 1866. Naproti tomu je r. 1893 hlášen jeden případ pravděpodobné cholery. 9. září 1893 zemřela v Krásné studánce na cestě domů osmnáctiletá dcera Antona Siebera Julie. Mníšecký lékař Dr. Nikodemus Halpern nařídil zesnulou převézt okamžitě do márnice zdejšího hřbitova. Poté, co lékař otevřel tělo, ihned byla mrtvá pochována. Části střev byly poslány do Prahy k dalšímu zkoumání. Z úředního nařízení tehdy musela obec vybavit byt v domě čp. 85 (staré bělidlo) stolem, postelemi atd., aby v případě potřeby zde mohli být umístěni nemocni cholerou. Naštěstí na to nedošlo. Dům čp. 85 byl v létě 1895 stržen.
Zima 1889/1890 přinesla do Oldřichova nemoc, která se zde od 1857 nevyskytla. Byla to „Influenza", kterou asi byli více nebo méně postiženi všichni obyvatelé. Koncem r. 1891 se Influenza objevila znovu, tentokrát to odležela většina obyvatel. Ukázala se několikrát i v následujících letech.
V prosinci 1918 se objevila "španělská chřipka" dosti razantně. Projevovala se silnými bolestmi hlavy a vysokou horečkou, kašlem, rýmou, bolestmi na prsou a v celém těle. Nebezpečnou se stala teprve tehdy, když se k ní přidružil zápal plic, zánět pohrudnice nebo zápal mozkových blan. Obě nemoci, influenza i chřipka zde měly mírný průběh.
Ke konci světové války bylo možno zjistit v údolí Jeřice několik případů otoku z hladu. Tato, nedostatečnou výživou vyvolaná nemoc, se projevovala vodnatelností, silným vylučováním vody, zpomalením pulzu a celkovou malátností. Děti dříve hodně trpěly spálou, záškrtem, spalničkami a černým kašlem, které si taky čas od času vyžádaly nějaké oběti.

Zaznamenán je také případ vztekliny. V červenci 1893 pokousal pes Josefa Köhlera čp. 21, poté, co předtím zadávil svému majiteli dvě slepice a také pokousal několik psů, dívku jménem Berta Riedelová (dcera domkáře Karla Riedela čp. 240) na paži. 2. srpna se u dívky projevily známky vztekliny, na kterou také brzy nato zemřela. 27. května 1927 pokousal vzteklý pes ševce Ernsta Brunche čp. 127 vnuka Karla Köhlera čp. 83 do ruky a Fridu Geislerovou do nohy. Celkem bylo utraceno 17 psů.

Lékařská služba.
V dřívějších dobách nacházeli obyvatelé naší obce v době nemoci radu a pomoc u lékařů v Liberci, Chrastavě a Frýdlantu. Na přelomu 17. stol žil v Mníšku doktor George Austen, na kterého se jistě rádi obraceli i zdejší lidé. R. 1693 mu patřil dům čp. 69 v Mníšku. Podle kupní smlouvy z 13. prosince 1893 byl zavázán obyvatelům obce Mníšek i dalším poddaným Frýdlantského panství "se svojí vědou, s vlastními medikamenty, při vyskytnuvších se nemocech ve dne i v noci bez velkého zdržení pomáhat! A pečovati, budiž to úplavice, mor horká nemoc, horečka a jiné další nemoci, o kterých by zvěděl". Austen zřídil 29. března 1726 mešní nadaci v Mníšku. 1733 se o něm píše již jako o "bývalém doktorovi."
Zdá se, že v té době přechodně žil lékař i v Oldřichově.
Od první třetiny 18. stol. byli obyvatelé v případě nemocí opět odkázáni na cizí lékaře. Teprve o sto let později, 1872, dostal Mníšek nového lékaře v osobě Josefa Adolfa Jüthnera, který tamtéž zemřel 17. prosince 1848. Po jeho skonu působili v Mníšku ranhojiči Mag. Anton Nuschel z Neuhausu († 19. května 1882 v Dlouhém mostě) a Franz Leopold Hübner († v Berzdorfu u Frýdlantu). Po asi dvacetileté pauze přišel 1884 do Mníšku Dr. Nikodemus Halpern z Bucgacze v Haliči, který byl 1883 ustanoven jako obvodní lékař a v této vlastnosti zde zůstal do 21. února 1914. Zemřel 25. února 1918. Od února do května 1914 zde jako zastupující obvodní lékař působil chrastavský Dr. Rudolf Uhlirz.
V květnu 1914 převzal místo Dr. Adolf Keil z Ruprechtic, v listopadu 1919 odešel do Alt-Habendorfu. Po jeho odchodu zde působí jako obvodní lékař Dr. Artur Wagner z Hermsdorfu (nar. 1884). R. 1888 byl zřízen sanitní obvod Mníšek, který obsahuje obce Mníšek, Olbersdorf s Filipovem, Oldřichov s Filipkou a Görsbach a Fojtku.
V letech 1920 - 1930 byl každý obvodní lékař i lékařem školním. Pro nedostatek peněz byla 1930 zastavena další činnost školních lékařů.

Porodní báby
Dříve se k porodům přivolávaly většinou porodní báby z Mníšku. Ale časem žily i v Oldřichově porodní báby, tak manželka Antona Seibta čp. 138, Seifertová čp. 95, Bertha Fischerová, Filipka 27.

Pohyb obyvatelstva
O pohybu obyvatelstva v obci vypovídá církevní matrika fary v Mníšku velice podrobně. 
Nejstarší matrika sňatků zaznamenává pro Oldřichov následující počet sňatků v každém roce: 1699 - 1, 1700 - 0, 1701 - 2, 1702 - 0, 1703 - 0, 1704 - 3, 1705 - 2, 1706 - 0, 1707 - 2, 1708 - 1, 1709 - 1, 1710 - 1, 1711 - 1, 1712 - 2, 1713 - 0, 1714 - 1, 1715 - 2, 1716 - 0, 1717 - 1, 1718 - 0, 1719 - 0, 1720 - 3, 1721 - 2, 1722 - 1, 1723 - 2, 1724 - 2, 1725 - 4, 1726 - 3, 1727 - 3, 1723 - 3, 1729 - 3, 1730 - 2, 1731 - 1, 1732 - 1, 1733 - 4, 1734 - 2.



Celkový počet sňatků v letech 1699 - 1734 byl 58, v letech 1735 -1766 byl 100 a v letech 1767 - 1791 celkem 92. Ve Filipce bylo 1735 -1756 celkem 24 a 1767 - 1791 35 sňatků.
Porodů bylo v Oldřichově napočítáno v letech 1767 - 1791 celkem 561, ve Filipce 168.
Úmrtí bylo v letech 1735 - 1766 v Oldřichově 385, ve Filipce 113, V Oldřichově 1767 - 1791 celkem 427, ve Filipce 167.

Nejvíce křtů bylo v 18. stol. v Oldřichově 1780 a 1784 (po 35), nejméně 1772 (7). Nejvíce narozených bylo ve Filipce 10 (1776, 1784, 1798, 1799, a 1800), nejméně 3 (1772 a 1773).
Nejvíce úmrtí zaznamenává matrika v Oldřichově 1799 (44), nejméně 1762 (4). Ve Filipce bylo nejvíce úmrtí 1772 (29), nejméně 1735 a 1738 (totiž vůbec žádné).

Vysoký věk
Že je u nás zdravá poloha, na to ukazuje to, že se až dosud mnoho lidí dožilo vysokého stáří.
Mnoho lidí se v Oldřichově dožilo věku přes 80 let. Podle matrik můžeme zde uvést:
Marie Anna, manželka Johanna Pfeifera (†29. srpna 1740, 80 let), 
Christoph Köhler († 28. ledna 1745, 84 let), 
Georg Passig († 16. dubna 1747, 96 let), 
Marie, dcera Georga Geislera († 28. července 1747, 80 let), 
vdova Sara Effenbergerová († 1. března 1753, 84 let), 
Anna, vdova po Michaelu Gählertovi z Hohenwaldu († 28. listopadu 1756, 92 let)
Anna Marie, vdova po Sylváni Georgu Kratzerovi († 15. dubna 1761, 99 let), 
Johann Christoph Effenberger († 27. ledna 1772, 81 let), 
Johann Christoph Passig († 21. března 1772, 81 let), 
Johann Passig čp. 4 († 6. června 1772 86 let), 
Johann Kratzer čp. 29 († 16. června 1772, 83 let), 
Christoph, syn Johanna Pfeifera († 27. ledna 1779, 81 let),
Josef Passig čp. 39 († 29. dubna 1782, 82 let), 
Josef Köhler čp. 37 († 8. června 1784. 82 let), 
vdova Elisabeth Köhlerová čp. 9 († 14. června 1790, 84 let), 
Rosina Köhlerová čp. 52 († 26. srpna 1791, 89 let), 
Georg Köhler čp. 34 († 17. října 1791, 80 let), 
Josef Passig čp. 16 († 30. října 1796, 83 let), 
Georg Passig čp. 4 († 22. července 1798, 83 let), 
Elisabeth, vdova po Christophu Elstnerovi čp. 43 († 1. ledna 1799, 87 let), 
Magdalena, vdova po Josef Geislerovi čp. 11 († 15. března 1799, 81 let),
Johann Josef Elstner čp. 45 († 18. října 1800, 85 1et), 
Gottfried Elstner čp. 27 († 25, prosince 1801, 93 let).

K 31. prosinci 1932 dosáhli věku 90 let: 
Wenzel Wagner čp. 99, nar. 28. září 1843, 
Josef Köhler čp. 134, nar. 19. prosince 1840.
80 let se dožili: 
Karolina Arnoldová čp. 19, nar. 8. září 1851, 
Klara Geislerová čp. 47, nar. 4. března 1844, 
Marie Macounová, Filipka čp. 8, nar. 28, ledna 1852, 
Franz Berger čp. 6, nar. 1. listopadu 1847, 
Anton Passig čp. 15, nar. 19. února 1850, 
Karl Morche čp. 29, nar. 18. srpna 1848, 
Josef Münich čp. 61, nar. 3. prosince 1851, 
Ferdinand Morche čp. 69, nar. 2. února 1852, 
Anton Lange čp. 143, nar. 5. června 1850, 
Josef Patzelt čp. 168, nar. 18. prosince 1852, 
Josef Ressel, Filipka čp. 28, nar. 24. dubna 1851, 
Anton Hub, Filipka čp. 33, nar. 28. března 1849.

Na novém hřbitově v Mníšku našli místo posledního odpočinku tito občané Oldřichova, kteří se dožili více než 80 let: 
Barbara Arnoldová († 25. března 1878, 84 let), 
Klara Patzeltová čp. 38 († 11. května 1879, 81 let), 
Josef Pfeifer čp. 111 († 23. září 1880, 80 let), 
Veronika Köhlerová čp. 33 († 7. ledna 1831, 83 let), 
Franz Leukert čp. 3 († 14. srpna 1881, 81 let), 
Josef Pfeifer čp. 141 († 19. listopadu 1881, 86 let), 
Josef Kratzer čp. 26 († 20. června 1884, 80 let), 
Josef Seibt čp. 62 († 27. října 1886, 81 let), 
Franz Lange († 18. března 1889, 86 let), 
Helena Fischerová čp. 109 († 22. dubna 1889, 91 let), 
Karolina Seibtová čp. 61 († 24. února 1902, 84 let), 
Franz Brückner čp. 152 († 5. července 1905, 87 let), 
Terezie Kretschmerová čp. 88 († 26.1istpadu 1909, 91 let).

Ve Filipce se dožili více než 80 let: 
Joh. Christoph Semdner († 17. září 1771, 86 let), 
Anna Marie, vdova po Georgu Köhlerovi čp. 12 († 20. srpna 1781, 80 let), 
Magdalena, vdova po Georgu Hanischovi z Lukášova († 4. prosince 1788 v čp. 16, 80 let), 
Georg Dressier čp. 14 († 1. července 1790, 93 let), 
Gottfried Effenberger čp. 16 († 16. června 1794, 93 let), 
Rosina Dresslerová čp. 14 († 21. června 1794, 96 let).

Na novém hřbitově v Mníšku byli pochováni obyvatelé Filipky:
Franz Effenberger čp. 24 († 4. prosince 1882, 81 let), 
Marie Peukerová čp. 186 († 7. března 1884, 86 let), 
Josef Geisler čp. 10 († 12. února 1890, 80 let), 
Magdalena Mastalierová čp. 23 († 1. dubna 1890, 84 let).

V části Görsbach zemřeli ve vysokém věku:

1. května 1812 vdova Apollonia Elstnerová čp. 110, 80 let,

15. listopadu 1818 vdova Rosina Patzeltová čp. 101, 86 let,

9. prosince 1818 Johann Reeh čp. 100, 81 let,

24. listopadu vdova Regina Leukertová čp. 80, 86 let,

20. února 1827 výminkář Josef Seibt čp. 79, 83 let,

31. listopadu 1828 Veronika Dresslerová čp. 85, 85 let,

5. července 1836 vdova Magdalena Franzeová čp. 103, 83 let,

4. listopadu 1854 svobodná M. Anna Seibtová čp. 76, 84 let,

6. listopadu 1854 zahradník Franz Seibt čp. 76, 80 let,

23. června 1862 vdova Elisabeth Pradeová čp. 110, 85 let,

23. dubna 1876 Anton Hockeborn čp. 124, 86 let,

15. ledna 1893 Franz Wünsche čp. 76, 91 let,

13. června 1901 Anton Hannig čp. 81, 90 let a 4 měsíce,

11. října 1906 Johann Franze čp. 103. 82 let,

12. ledna 1907 Barbara Franzeová, roz. Schölerová čp. 81. 85 let 2 měsíce,

6. června 1914 Karolina Egerová, roz. Stärzové čp. 110, 85 let 8 měsíců,

27. listopadu 1917 Paul Elstner čp. 80, 83 let 9 měsíců,

25. října 1920 Terezie Wünscheová, roz. Effenbergerová čp. 76, 80 let 10 měsíců,

15. září 1921 Anton Wünsche čp. 76, 82 let.

Úrazy a nehody
Úrazy se stávaly poměrně dosti často, nejen z neopatrnosti anebo přílišná znalost - rutinérství při manipulaci s pracovním nářadím a stroji, ale i jiné příčiny způsobují nehody.
11. března 1862 byl usmrcen chlapec Patzelt tak, že jej zachytil palečník na pile čp. 21.

16. června 1865 zabila padající stěna na stavbě v Liberci zednického učně Patzelta z Görsbachu. 23. prosince 1873 kolem poledne se smrtelně zranil železniční dělník Pojer Pitro na stavbě tunelu, když chtěl navrtat nevybuchlou nálož, 8. ledna 1874 ve 12 hodin v poledne spadl 26 let starému lamači kamene Wilhelmu Wanderovi z Vratislavic3 1/2 centu těžký kámen na prsa. Stalo se tak při nakládání stavebního kamene a nešťastník zemřel již ve 3 hodiny odpoledne.

12. srpna 1886 večer ve 3/4 9 přejel osobní vlak vedle mostu u čp. 19 53 letou Terezii Straubeovou z Frýdlantu (roz. Prenzelová z Oldřichova čp. 75), 8. dubna 1895 našel svou smrt dřevorubec Josef Effenberger z Oldřichova 166, když porážel buk nedaleko tunelu na Hemmrichu. 9. června 1895 se jedenáctiletý Rudof Köhler (syn Josefa Köhlera čp. 33) zavěsil za kočár, přičemž se dostal mezi levé zadní kolo a korbu kočáru a byl rozmačkán. Sedmiletého školáka Antona Augstena (syn Antona Augstena pocházejícího z Oldřichova čp. 28, pak v Mníšku) 25. února 1896 přejel kočí Wenzel Habenicht. Chlapec za půl hodiny podlehl utrpěným zraněním. Šestiletou Annu Krauseovou (dcera ševce Willibalda Krauseho čp. 90) 15. dubna 1898 na dvoře továrny čp. 20 přimáčkl postrkovaný vůz ke zdi a umačkal ji. V listopadu 1900 spadl kamenický dělník Josef Prade z Görsbachu do lomu v Haselgrundu ve Fojtce a zemřel za tři dny.

21. listopadu 1904 v 1/2 7, v továrně Reinholda Köhlera, dělník Franz Wagenknecht z Fojtky se neopatrně přiblížil k transmisi, která mu utrhla ruku až u ramene. 27. září 1905 padající strom zabil dřevaře Franze Kratzera z Mühlscheibe. Stalo se v oldřichovském revíru.

55 letý tesař Johan Geisler se 23. července 1907 zabil pádem při stavbě stodoly u rolníka Antona Effenbergera čp. 43. 21. srpna 1908 se na silnici Hemmrich 46 letý v Oldřichově bydlící kupec Martin Lange z Kottbusu při vystupování z vlaku dostal pod kola vagonu pravou nohou, která mu pak musela být odebrána. 9. srpna 1908 se Josef Passig (syn rolníka Ferdinanda Passiga čp. 39) dostal levou rukou do ruční mlátičky, která mu utrhla dva prsty. 17. září 1912 se těžce popálila 28 letá rolníkova dcera Ida Franzeová při zatápění v kuchyni. 19. října 1912 se 17 letý dělník Emil Franze, zaměstnaný u firmy A. Horn čp. 20, neopatrně přiblížil ke stroji, který jej uchopil a rozmačkal, takže byl na místě mrtev.

22. dubna 1918 zabil kůň sedláka Franz Geislera čp. 14 šestiletého synka Wilhelma Geislera čp. 211. 17. května 1925 spadl pětiletý synek Franze Brücknera ze schodů a brzy nato skonal. 7. listopadu 1925 se Franz Ressel čp. 28 u firmy Schütz a spol. dostal do mykacího stroje, který mu utrhl levou ruku. 7. července 1930, odpoledne v půl páté, v lomu Josefa Manna na Sauschutt, byl zavalen kamenický dělník Emil Tandler z Görsbachu čp. 79. Při odkopávání kamenného materiálu se na něj sesula stěna.
29. října 1930 se z vozíku v lomu vyvalil kámen tak nešťastně, že spadl na kamenického dělníka Ferdinanda Seibta z čp. 81. Ten utrpěl zlomeninu pánve, velkou tržnou ránu a vnitřní zranění, kterým podlehl 24. října v liberecké nemocnici.

11. června 1932 byli zabiti topiči Emil Pfeifer čp. 33 a Rudolf Seibt čp. 14 padajícím stožárem elektrického osvětlení, který u továrny čp. 20 vyměňovali. 7. prosince 1932 se smrtelně zranil Adolf Ratzelt čp. 101 při kácení dříví ve státním lese.
12. srpna 1885 zabil blesk 51letého kameníka Josefa Langeho z Oldřichova čp. 36 v jeho raspenavském lomu.
Rovněž je zaznamenáno několik případů zmrznutí. 21. dubna 1868 byl u cesty v Görsbachu nalezen bývalý dělník jménem Richter, který pracoval v horách a byl v té době již 4 týdny nezvěstný. Byl pochován 24. dubna na hřbitově v Mníšku. 12. ledna 1911 byl nedaleko hostince Ferdinanda Storma čp. 1 nalezen slepý harmonikář Karl Arnold z Mníšku zmrzlý.
Řada lidí se taky utopila: 16. srpna 1878 Stefan Geisler, 24 letý syn Stefana Geislera čp. 41 v Görsbachu poblíž mostů k čp. 41, v náhonu k pile čp. 40 se 24. května 1879 utopil 18 měsíční chlapec Eduard Riedel, syn Antona Riedela z čp. 122. V červnu 1892 se utopila Anna Morcheová z čp. 137, v náhonu u trhárny čp. 179 se 2. března 1900 utopil dělník Jakob Herkner z Janova, který tam byl zaměstnán. 12. července 1909 se utopila 17 letá Anna Hermannova z Görsbachu čp. 100, která trpěla epilepsií. Anna Resselová čp. 32 se 1826 utopila ve vlastní studni.
20. července 1873 byla u domu čp. 54 nalezena mrtvola tlumočníka Franze Kaperleho z Podratu u Jičína. Na týle měl 4 1/2 coule dlouhou ránu. Nedalo se zjistit, zda šlo o nehodu nebo napadení.

Sebevraždy
Nezřídka obyvatelé vsi zvolili dobrovolnou smrt. Většina z nich se oběsila.

Takto skončili: 29. září 1873 Florian Lange, svobodný majitel domu čp. 61, 20. července 1877 44 1/2 letý Karl Passig v kůlně vedle svého domu čp. 15, 15. května 1891 truhlář Anton Effenberger na půdě svého nájemního bytu v čp. 104, 15. srpna 1894 Anton Scholze, pocházející z domu čp. 34 v Oldřichově, nedaleko svého bydliště v Mníšku čp. 163,
19. prosince 1898 25 letý obchodník s dobytkem Josef Peuker (syn Augusta Peukera ve Filipce čp. 3) na "Nase-Hübel", 19. prosince 1900 63 letý vdovec Johann Ressel ve svém domě čp. 146. 20. dubna 1905 oldřichovský kovář Anton Seibt nar. 1859, 19. ledna 1906 46 letý zahradník Josef Geisler čp. 137, 24. července 1906 rolník Anton Preibisch čp. 48, 20. května 1906 47 letý svobodný zahradník Ferdinand Herzig čp. 156, 15. července 1910 79 letá Terezie Habenichtová, roz. Reckziegelová z Filipky čp. 2 ve fojteckém lese, 14. ledna 1913 61 letý domkář a bývalý obchodník s dobytkem a dřívím, Josef Köhler na půdě domu čp. 165, 7. února 1913 67 letý rolník Josef Passig čp. 47 ("Schimmelbauer") u železničního náspu u Hermannsthalu, 21. května 1915 Ferdinand Morche (otec Ferdinanda Morcheho čp. 22) ve své ložnici v noci ze 14. na 15. ledna, 1917 Anton Effenberger čp. 25, 11. prosince 1917 49 letý Franz Lange z Görsbachu čp. 82, 15. září 1921 82 letý pilař (majitel pily) Anton Wünsch v Görsbachu čp. 76, (kterého omrzel život), 2. května 1925 Anna Patzeltová z Filipky čp. 17, 4. března 1926 obyvatel chudobince Anton Augsten čp. 129 (na půdě), 10. března 1926 Anton Passig čp. 175 (v kůlně), 24. května 1927 Franziska Blumrichová čp. 70 (kvůli nevyléčitelné nemoci), 21. června 1927 34 letý Johann Brücken čp. 152, 29. května 1923 švec Franz Blumrich čp. 70 (na hřbitově), 22. ledna 1929 Hermina Pradeová čp. 213, 1929 zahradník Josef Herzig čp. 119. Nedaleko domu čp. 1 ve Filipce byl 7. ledna 1873 nalezen 30 letý valchář Franz Lautsch z Růžodolu (byl oběšený). 7. srpna 1930 byla nalezena mrtvola Heinricha Krauseho z čp. 38 Filipka a to v bedřichovském lese, kde se oběsil.
Řidčeji nežli oběšení volili lidé smrt zastřelením. 26. dubna 1860 se zastřelil Anton Stompe z Filipky čp. 18. 11. září 1931 se zastřelil rolník Franz Richter z čp. 30 svojí loveckou puškou. 20. listopadu 1931 kolem 3/4 6 ráno se v ložnici zastřelil 43 letý továrník Rudolf Seiche čp. 22. Pravděpodobným důvodem byla patrně předrážděnost, protože mu hrozilo zastavení továrny následkem hospodářské krize. Ještě než se sám zastřelil, ukončil ranou do hlavy život své 40 leté ženy Elsy rozené Schindlerové. Zanechal 17 letého syna a jedenáctiletou dceru. Poblíž mníšeckého nádraží se 23. července nechal přejet vlakem svobodný číšník Johann Podzimek ze Střevače u Jičína (nar. 31. prosince 1910).

Hřbitov
Až do r. 1877 byli nebožtíci z Oldřichova a Filipky pochováváni na hřbitovu u mníšeckého kostela. R. 1877 vybudovaly církevní obce Mníšek, Oldřichov a Fojtka u cesty (dnešní silnice) do Fojtky nový hřbitov. 27. dubna 1877 obešla úřední komise pozemek měřící 1750 čtverečních sáhů. Podle kupní smlouvy z 11. ledna 1878 měla Fojtka 80/216 podílů, tj. 660 fl., Oldřichov 77/216 podílů tj. 610 fl., Mníšek 53/216 podílů tj. 462 fl., a Filipka 6/216 podílů tj. 18 fl., kterými měly přispět ke kupní ceně. 1 čtvereční sáh pozemku byl ohodnocen na 1 fl. Smlouvu vyhotovili představení obcí: Josef Schöler za Mníšek, Wilhelm Tinz za Fojtku, Josef Beuke za Oldřichov a Franz Jomrich za Albrechtice a dále členové výborů jednotlivých obcí. 28. září 1877 byl nový hřbitov církevně posvěcen. První pohřeb se konal 5. října 1877.
Kvůli velké vzdálenosti na mníšecký hřbitov, rozhodlo se obecní zastupitelství Oldřichova 19. října 1890 ke zřízení vlastního hřbitova. Krátce nato získala od Antona Pfeifera čp. 16 pozemek o výměře 1200 km2 (a 1 fl.48 kr.) 29. listopadu 1890 se uskutečnila úřední šetření na pozemku.

4. prosince 1890 bylo uděleno úřední povolení a 1. dubna 1891 se započalo s pracemi. 31. května se uskutečnilo předání a otevření hřbitova.

7. července tu byl první pohřeb - Julie Pfeiferová čp. 141.
Márnice byla 27. srpna 1892 vybavena umíráčkem, který za 100 fl. dodala firma Robert Zelsmann z Liberce. Poprvé se zvonilo na pohřbu výměnkářky Terezii Preibischové čp. 48. Zbudování hřbitova a márnice způsobily výdaje 2680 fl. (5360 K). Na kříž se složily ženy z obcí Oldřichov, Filipka a Görsbach. Kamenný podstavec zhotovil zdejší mistr kamenický Josef Lange, nápis pořídil chrastavský kamenosochař J. Augsten a kříž mistr kovář Peter Pelz z Chrastavy. Za podstavec bylo účtováno 5 fl. 66 kr., za kámen 150 f 1., za nápis 29 fl. 70 kr. a kříž s lucernou 115 fl., což celkem činilo 300 fl. 30 kr. Dodatečnou slevou byly náklady sníženy na 264 fl. (528 K). Márnici s kůlnou na uložení rekvizit postavil za 680 fl. stavitel Wilhelm Stärz z Frýdlantu.

První místo pro hrobku zakoupil v září 1892 továrník Franz Neuhäuser. Počátkem dubna 1892 bylo kolem cest zasázeno 40 lip. Příjezdová cesta ke hřbitovu byla v létě 1909 vydlážděna.
V r. 1892, v prvním roce existence hřbitova, bylo zde pohřbeno 23 dospělých osob (18 z Oldřichova, 3 z Filipky a 2 z Görsbachu), 2 mrtví z dolní část obce byli pohřbeni v Mníšku.
Zvon pořízený 1892 musel být 12. prosince 1917 odevzdán na válečné účely. Zvon měl průměr 40 cm a ladění "c" a byl zdoben. Na plášti byl nápis: věnováno od hřbitovní komise Oldřichov v Hájích, Filipka a Görsbach"1892". Na opačné straně pláště byl malý kříž s palmovými ratolestmi. Záznam o lití nebyl žádný. Zvon pocházel ze slévárny Roberta Zelsmanna z Liberce. Po skončení války dostala márnice nový, 14 kg těžký zvon. Odlila jej firma Richard Herold z Chomutova a má průměr 29 cm. Protože neměl dobrý hlas, byl zakoupen zvon nový o průměru 45 cm a výšce 35 cm. Peníze na něj vybral spolek žen v Oldřichově. Na zvonu je uvnitř místo a letopočet "Buschullersdorf 1930“ a zvenčí nápis: "Im Kriege genommen, durch Frauenliebe wieder gewonnen" (Za války odebrán, láskou žen opět získán).
Při pohřbech katolických místních obyvatel jde v čele pohřebního průvodu farář z Mníšku. Kříž, který je při této příležitosti nesen, pořídil spolek veteránů a předán byl 15. srpna 1891. Zpěv při pohřbech obstarával nejdříve mníšecký řídící učitel Karl Hübner a později Eduard Geisler mladší čp. 113. Od r. 1927 se o tuto službu stará zdejší učitel Franz Kratzer.
Dokud se pohřbívalo v Mníšku, pochovával zesnulé oldřichovské občany mníšecký hrobník. (Srv. Historii obce Mníšku od stejného autora). Bydlel v domě ("Totengräberhaus") čp. 88, který byl majetkem církve. 1897 jej strhla velká voda. Za trvání oldřichovského hřbitova zde působili jako hrobníci: Reinhold Hübner 6 let, Josef Herbig 15 let a od 1. července 1912 Josef Ladisch.
Cena pohřbu se od poloviny 18. století značně zvýšila. V dědické záležitosti Gottfrieda Geislera z Oldřichova, kterého 1759 ze zálohy zastřelili Chorvati, se nacházejí následující údaje, týkající se pohřbu: náklady na pohřeb 9 fl. 27 kr., 1 mše svatá v Liberci 30 kr., 1 zpívané roráte 1 fl.21 kr., dále a mše 2 fl. 29 kr., celkem 13 fl. 47 kr. Ještě je nutno připočíst 2 fl. za rakev a kříž.

Stará pohlednice Oldřichova v Hájích. Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina

 

Úřední hodiny:

Po 8:00 - 11:00, 12:00 - 16:00
Út 8:00 - 11:00, 12:00 - 14:30
St 8:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
Čt 8:00 - 11:00, 12:00 - 14:30
8:00 - 11:00
  • Adresa: OÚ Oldřichov v Hájích 151, 463 31
  • Tel.: (+420) 482 725 093-94
  • Tel.: (starostka Jana Šťastná) 775 280 562
  • e-podatelna: podatelna@oldrichov.cz
  • Datová schránka: 6tfbi63
  • Pověřenec pro ochranu osobních údajů:
    Karel Pokorný, tel.: 482 363 846, 602 833 524

Souhlas s používáním Cookies

Pro správné fungování tohoto webu se používají soubory cookies.
Cookies nepoužíváme pro žádné marketingové a analytické účely.