Historie

Stručná historie obce

Čerpáno, upraveno a kráceno z těchto zdrojů:

Geschichte der Gemeinde Buschullersdorf, Anton Ressel, 1933.

Kronika obce Oldřichov v Hájích, ručně psané s obrazovými přílohami, zápisy do obecní kroniky, autoři:  Mgr. Ladislav Ulrych, Lenka Sáblíková, Mgr. Jana Pospíšilová, Mgr. Jiřina Vávrová k nahlédnutí na Obecním úřadu v Oldřichově v Hájích.

První česká kronika obce Oldřichov v Hájích, Mgr. Ladislav Ulrych, vydala obec Oldřichov v Hájích vlastním nákladem v roce 2006.

Vesnice je poprvé písemně zmiňována roku 1381 jako Oldřichova Ves (Vlrichsdorff), její první obyvatelé pocházeli pravděpodobně z Mníšku, z okolí Chrastavy a Krásné Studánky a šlo o lesní dělníky čistící údolí Jeřice. Obec byla patrně pojmenována podle tehdejšího majitele panství, Oldřicha z Biberštejna. Osada Filipka pak byla pojmenována po Filipu Josefu Gallasovi, majiteli frýdlantského panství, který zemřel v roce 1757. Od roku 1850 do roku 1920 patřil Oldřichov k politickému okresu Frýdlant, až poté byl přičleněn k okresu Liberec. Roku 1925 byla k němu přičleněna ještě osada Betlém, která do té doby patřila k sousední obci Fojtka.

Ve třetí čtvrtině 14. století je v Oldřichově pouhých šest usedlostí, k nimž během třiceti let přibylo pět dalších. První zúrodněná plocha jistě nebyla příliš velká. V urbáři není jmenován jediný sedlák - zemědělec. Obyvatelé nejspíše nacházeli obživu v lese. Mimo to se věnovali chovu dobytka a lučnímu hospodářství.

Od svého vzniku patřil Oldřichov k panství Frýdlant, jako majitele Frýdlantu potkáváme až do r. 1551 pány z Bibrštejna. Po jejich vymření připadá panství koruně, která je ponechala 1558 svobodnému pánu Bedřichu z Rederu. Jeho rodina, která se zasloužila o řadu vsí na panství, je vlastnila do r. 1622. Její poslední člen, Kryštof II. z Rederu jako protivník tehdejšího císaře Ferdinanda II byl prohlášen za psance. Musel uprchnout a zemřel v Polsku. Další majitel, Albrecht z Valdštejna, našel tragickou smrt v Chebu 25. února 1634.

Panství Frýdlant připadlo hraběti Matyášovi Gallasovi, jehož rodina tu žila do r. 1757. Jejím posledním členem byl hrabě Filip Josef Gallas, jemuž za svůj název vděčí Filipka. Svůj majetek odkázal sešvagřené rodině Clammů, s podmínkou, že ke svému jménu připojí jméno Gallas. Dědicem se stal Christian Filip Clam-Gallas, kterého po dobu jeho nezletilosti zastupoval jeho otec Johann Christoph v. Clam. Jako majitel osvědčil dobrotivost a lásku k poddaným. Za jeho panováni bylo zrušeno nevolnictví a duch Josefa II. byl i jeho duchem. Staral se o rozvoj školství a domácích řemesel.

I jeho syn a následník Christian Christoph hrabě Clam-Gallas († 21. srpna 1838) byl mezi svými poddanými oblíben pro svoji vlídnost. Do času, kdy panství vlastnil syn Eduard, který si taktéž dokázal získat oblibu u svých poddaných, spadá úplné zrušení nevolnictví. Poslední z hrabat Clam-Gallasů byl jeho syn František Clam-Gallas († 20. ledna 1930).

Hrabě Eduard Clam-Gallas byl velký dobrodinec, žádná žádost o milost nevyšla naprázdno. Také měl rád otevřenou řeč, třebas i obhroublou. Ještě dnes se mezi lidmi vyprávějí anekdoty z jeho života. Jednoho krásného letního večera šel hrabě Eduard Clam-Gallas na procházku směrem k poplužnímu dvoru ve Frýdlantu. Potkal ho duševně nemocný člověk známý pod jménem Kosmas, který na něj zavolal: "Ty, Eduarde, dej mi něco!" Hrabě sáhl do kapsy, našel tam ale jen 60 krejcarů. Ty podal Kosmasovi, ten si peníze prohlédl, chvilku počkal, a pak, vraceje krejcary, řekl: "Tak se mi zdá, Eduarde, že ty je budeš potřebovat víc, vem si je zpátky!"

Nelze s přesností říci, zda se naší vsi dotkly husitské války, zuřící ve druhém a třetím desetiletí 15. století. Jisté je, že nejbližší sousedé byli často navštěvováni husitskými válečníky, a že se těchto návštěv, spojených s ohněm a drancováním, vzpamatovávali po několik desetiletí.

V době reformace, kdy zdejší obyvatelstvo přestoupilo k luteránům, se vesnice vyvíjela celkem nerušeně. Jisté znepokojení přinesla kolem 16. stol. epidemie dýmějového moru, která 1582, zvláště ale 1594-1600 zkosila mnoho lidí. K moru se ještě připojily živelné pohromy, které ničily domy a pole. Náboženské rozbroje, které vzplály začátkem 17. stol. mezi katolíky a protestanty, brzy daly podnět ke strašlivé válce, která trvala celých třicet let (1618 - 1648), a svými hrůzami naplnila i náš kraj. Těsně před vypuknutím třicetileté války obyvatelé prodělali těžká léta hladu a nouze. Míru nouze zcela naplnil útisk od Švédů od r. 1634.

Množily se průchody švédských, ale i císařských vojsk, které pro obyvatele znamenaly plenění a žhářství. Teprve vestfálský mír ukončil ony nevítané návštěvy surových válečných hord. Naše vesnice v r. 1648 skýtaly smutný obraz toho nejhoršího zpustošení. Protireformace, následující po válce, t. j. násilné zavádění katolické víry u evangelických obyvatel, které vlastně začalo již 1624, ale kvůli válečným zmatkům nemohlo být dokončeno, ještě vyhnalo ze země Část obyvatelstva, již tak dosti zbídačeného a zdecimovaného válkou.

První protireformace v r. 1624 již vyhnala část přesvědčených protestantů ze země. Pod ochranou nepřátelských Švédů se však většina z nich vrátila do svých vsí. Brzy po skončení války vyšly císařské patenty, které vyzývaly všechny protestanty, aby buďto přijali katolickou víru a učení, nebo svůj majetek prodali katolíkům.

Vyšetřování ohledně luteránů žijících v Čechách začala již brzy na jaře 1650. Nejdříve měli šolcové využít svého vlivu na poddané, a přimět je k přestoupení. Museli jménem vesničanů podepsat prohlášení, že se budou pilně dostavovat na katolické bohoslužby.

Poté, co protireformace v zásadě skončila, přistoupilo se na novou regulaci daní. Daňové poměry za předchozí doby válečných a náboženských nepokojů se staly, zcela neudržitelné. Berní rula z r. 1654 rozděluje obyvatele vesnice na sedláky, chalupníky a zahradníky, stejně jako "Specifikace" z r. 1651. Sedláků v pravém slova smyslu bylo tehdy v Oldřichově patrně velmi málo; většina majitelů pozemků byli jen zahradníci, chalupníci.

Berní rula nebo také berní rola (staročeské berně znamená daň) je první úplný soupis daňových povinností v Českém království z roku 1654. Je to významný historický pramen pro historickou demografii, topografii i hospodářské dějiny Čech v době krátce po skončení třicetileté války.

V roce 1650 museli šolcové jménem obyvatel vesnic složit vrchnosti přísahu poddanství. Zostření poddanských poměrů se netýkalo ani tak výše daní a odvodů, jako zmnožení robotní povinnosti. Stálé zvyšování roboty vedlo r. 1680 k selskému povstání. Nakolik se ho účastnilo zdejší obyvatelstvo, není úředně zaznamenáno. Stranou nestáli, to vyplývá ze "Stížnosti Frýdlantských obcí" na exekuci vykonanou na věrných poddaných, kterou všichni nevinně podstoupiti museli", přesto, že "v životě nikdy nerebelovali“. Dále je známo, že setkání, která organizoval řasnický kovář Andreas Stelzig, vůdce povstání, se účastnil také Michel Kratzer z Oldřichova.

Po skončení selských bouří byly stížnosti venkovského obyvatelstva podrobně zkoumány. Císařský výnos z r. 1680 sice požadoval, aby robotní povinnost nebyla delší nežli 3 dny v týdnu, ale při všemohoucnosti šlechty vlastnící půdu, takové výnosy nenalézaly slyšení. Panští úředníci pokračovali i nadále ve starých způsobech.

Konšelská kniha z let 1623–1752. Zdroj: SOA Liberec, fond Archiv obce Oldřichov v Hájích, konšelská kniha.

Severní válka, přestože Frýdlantsko patřilo k neutrálním územím, přesto uložila vsím jisté zatížení, a jistě se toto nevyhnulo ani Oldřichovu. Toto vychází ze skutečnosti, že sousední Mníšek tehdy byl zatížen naturálními odvody a válečnou daní.

Severní válka, resp. Velká severní válka (1700–1721) představovala střetnutí mezi koalicí Dánska, Norska, Saska a Ruska na straně jedné a Švédskem, které po jistou dobu podporovala Osmanská říše. Její rozhodující fáze probíhala souběžně s válkami o španělské dědictví a byla tak mimo centrum pozornosti tehdejšího světa, ačkoliv její význam byl minimálně srovnatelný.

Obyvatelé v 18. století nezůstali ušetřeni živelných pohrom a hladomorů. Poměry poddaných v té době byly stále ještě velice tísnivé. Císařský patent z r. 1775 určil, že napříště smí robota zabrat jen tři dni v týdnu, a že robota bude vyčíslena pevně stanovenou cenou, tj. že ji lze přeměnit na mírnou peněžní daň.

Na selském povstání 30. a 31. července 1775 se naše obec jistě podílela. Již shromážděným sedlákům ale nebylo možné přijít do Frýdlantu, neboť jim cestu zahradilo vojsko, vyslaná Komise předala zdejší přání v písemné podobě. Podle ní zdejší poddaní chtěli do budoucna konat jen to "co Jeho Veličenstvo císař jim uloží".

V pátém desetiletí 18. století slezské války vícekrát přinesly obci průchody císařských i nepřátelských vojsk, které vždy znamenaly plenění a požáry. První z nich byl již 1741. Větší oddíly pruských vojsk se ve vsi objevily v pozdním podzimu 1744 a v létě 1745,

Války o rakouské dědictví je označení pro války svedené o nástupnictví na trůnu Habsburské monarchie mezi Marií Terezií a jejími sousedy – Pruskem, Bavorskem a Francií v letech 1740 až 1748. Důvodem války bylo odmítnutí nástupnictví Marie Terezie a Pragmatické sankce a územní nároky pruského krále Fridricha II ve Slezsku. Boje o Slezsko bývají nazývány jako slezské války.

Také Sedmiletá válka (1756—1763) se naší vsi nevyhnula. Existuje zpráva, která uvádí, že 12. března 1757 u Oldřichova byla "akce". V létě 1757 několikrát vsí prošli vojáci. Začátkem roku tu leželi Chorvaté; nedopatřením zastřelili zdejšího svobodného mládence Gottfrieda Geisslera.

Sedmiletá válka (1756–1763) byl rozsáhlý ozbrojený konflikt mezi ústředními evropskými mocnostmi 18. století − Velkou Británií, Pruskem a Portugalskem na straně jedné, Francií, Rakouskem, Ruskem, Švédskem, Svatou říší římskou, Saskem a Španělskem na straně druhé.

Jedna z bojových akcí Sedmileté války, 12. března 1757 u Oldřichova v Hájích

Válka o bavorské dědictví v r. 1778, mezi lidmi nazývaná jen jako "Pruský povyk" přivedla do naší vsi vojsko prince Jindřicha Pruského. Prusové byli značně neoblíbeni protože "mimo jiná vydírání" ve vsi, která již v posledních letech byla velice poškozena morem a válkou, odváděli obyvatelům ze stájí dobytek, hlavně koně. V srpnu 1778 se v našem údolí objevili pruští husaři, přicházející od Hejnic, kteří tu zle řádili, a obzvláště se zaměřili na obě šolcovny ve Filipce a Oldřichově.

Brzy po skončení této války do naší vesnice zavítal císař Josef II. a to 16. září 1779. Přijel od Liberce přes Ruprechtice a Fojtku a odsud jel přes Hemmrich na Frýdlantsko. O návštěvě milovaného monarchy se píše v ručně psané pamětní knížečce Augustina Augstena, rar. 5. září 1781, pozdějšího šolce ve Filipce. Píše se tu: 16. září 1779, ve čtvrtek o půl deváté dopoledne Jeho Veličenstvo císař Josef II. projel skrz vesnici Hemmrich a Filipku a s ním jeden generál s jedním jezdcem a jedním inženýrem a dvěma čeledíny a 5 husary a pan inspektor Paul z Liberce se svým jízdním sluhou, kde můj otec musel jet s sebou až do Raspenavy k vápence, odtud pak dostal povolení, aby se vrátil domů, protože měl bolavou nohu.

Pomník k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. Foto: Jiřina Vávrová

Na svých mnoha cestách po Rakousku se císař Josef II. na vlastní oči přesvědčil o útlaku poddaných, o daních a robotách. Poté, co 29. listopadu 1780 nastoupil samostatnou vládu nad dědičnými územími, dal se do uskutečnění plánu dát lidu svobodu. Již 1. září 1781 vydal patent, ve kterém ukládal veřejným úřadům, aby se zastaly poddaných proti neúnosnému útlaku ze strany vrchnosti a jejich úředníků. Šlechetný čin váženého monarchy byl opěvován v četných písních. Se zrušením nevolnictví a zavedením omezeného poddanství ovšem nezmizely hned všechny feudální daně a roboty. Ještě, po několik desetiletí byl lid na venkově zatížen dosti tvrdými službami a daněmi.

Císař Josef II. , zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_II.

V r. 1785 došlo k novému změření země a pozemků. Podle Josefínského katastru založeného r. 1775 vykazoval Oldřichov, který tehdy čítal 56 čísel popisných.

První pětina 19. století přinesla naší vesnici těžké časy. Započaly je bouře a povodně. V následujících letech procházela naší vsí vojska, zejména r. 1809. Státní bankrot, který vypukl po osudném finančním patentu z 20. února 1811, přinesl velkou hospodářskou nouzi. Velkou tíseň přinesl obyvatelstvu válečný rok 1813. Polské a francouzské vojenské jednotky, jakož i vojáci ze všech koutů světa zanesli do naší vsi válečné nepokoje. Dne 18. srpna 1813 se strhla prudká bitva na Albrechtickém kopci mezi jednotkami pěšího vojska a husarů na jedné straně a nepřátelskými Poláky na straně druhé. Dělové koule prý letěly až na Scharfberg. Když se blížila francouzko - polská avantgarda generála Johanna Nepomuka Uminskyho, mnoho obyvatel uteklo do okolních lesů. Dobytek byl zahnán až ke "Kravímu mostu", kde byl ustájen ve starém chlévě. Poblíž kamenného útvaru zvaného Kamenný kostel poblíž části Görsbach směrem k Fojtce prý tehdy byla sloužena mše.

Jen skončily válečné nepokoje, už zase r. 1816 nastala velká drahota potravin.

Již počátkem 40. let 19. století se objevovaly příznaky toho, že po staletí trvající nevolnictví je natrvalo neudržitelné. V roce 1844 udělil hrabě Eduard Clam-Gallas svým poddaným povolení, zcela se vykoupit z robotní povinnosti. Robotní povinnost byla kapitalizována 4%, takže vykoupení vyžadovalo dost peněz. Jednak z tohoto důvodu, a pak proto, že již se obecně usuzovalo, že nevolnické poměry beztak brzo skončí, v naší vesnici nikdo tohoto povolení nevyužil.

Dne 7. září 1848 bylo zrušeno dědičné nevolnictví venkovského obyvatelstva, a dosavadní vázanost na půdu byla též prohlášena za zrušenou. Dne 4. března 1849 bylo toto nařízení potvrzeno císařem a tak nabylo právní moci. Zákon o obcích ze 17. března 1849 odstranil prohnilé poměry v obcích, a namísto všemocného rychtáře nebo Šolce posadil zvolené obecní představitele.

Od počátku 19. stol. dosti rychle stoupá počet domů i počet obyvatel. V r. 1820 měla ves již 98 domů, obydlených 681 lidmi. O čtrnáct let později, 1834 čítala ves již 101 domů s 840 obyvateli. Až do r. 1866 se počet domů zvýšil na 180 (bez Filipky, která se mezitím stala součástí obce). Tento rychlý vzestup se dá vyložit zejména vstupem průmyslu do vsi, který způsobil přírůstek obyvatel a podporoval chuť stavět.

V r. 1850, kdy se měnily zákony o obcích, byla k Oldřichovu připojena doposud samostatná obec Filipka.

Vznik a vývoj Filipky

První domy na úpatí Hemmrichu se objevily již koncem 17. stol. Pověst o vzniku názvu Hemmrich je zaznamenána v záznamu šolce Gottfrieda Ignáce Arnolda a byla také zanesena do mníšecké farní knihy. Vypráví: Po vystoupení Marina Luthera se evangelické učení rozšířilo i do našeho kraje. Mniši, kteří se údajně tehdy zdržovali v okolí Mníšku, opustili území, zůstal jen jeden - Hans Emmerich. Hledal útočiště v horách, kde se k němu připojil jiný mnich. Oba dlouho žili v divočině, živili se kořínky a bylinami. Když už se necítili bezpečni, odešli do Polska. Horský hřeben, v jehož lesích se H. Emmerich tak dlouho zdržoval, se po něm jmenuje Hemmerich. Tento název přešel i na ves vzniklou na jeho úpatí. Podle profesora E. Schwarze se Hemmrich může vyložit i jako Henneberg (=slepičí hora), tedy hora, kde se lovili nebo chovali tetřevi a tetřívci. Prof. dr. Erich Gierach toto neuznává a název vysvětluje jako "Hemmeberg" (hemmen-brzditi). Odvození od staroněmeckého slova "hamer" (mn.č. "Hemer"), které znamená tolik co skála, útes, se nezdá být opodstatněné, přestože Hemmrich je bohatý na skály i útesy, ale i takto odvozený název jistě chce naznačit jen silné stoupání staré cesty vedoucí do sedla Hemmrichu.

Do roku 1734 vzrostl počet domků na 17. Takový příbytek domků v Hemrrichu přiměl vrchnost k rozhodnutí, prohlásit tuho osadu za samostatnou obec a pojmenovat ji po tehdejším majiteli hraběti Filipu Josefovi Gallasovi, který se ujal správy panství r. 1725. A skutečně se od té doby namísto starého označení "Hemmrieh" setkáváme s novým označením Phillipsgrund. Mezi lety 1734 a 1736 obdržela malá osada vlastní rychtu.

V r. 1850 hrozila válka s Pruskem. V listopadu a prosinci tohoto roku několikrát táhla císařská vojska přes naši ves. Naštěstí k válce nedošlo. R. 1866 opět naší vsí pochodovala vojska. Většina vojáků se ubytovala v Oldřichově a Filipce. Od skončení války 1866 byla naše obec ušetřena přítomnosti nepřátelských vojsk. Ovšem nemálo místních bylo povoláno k vojenské povinnosti do válek. Za bosenské války r. 1879 jeden z nich padl. Byl to Karl Effenberger z čp. 123, padl v řadách 74. pěšího pluku u Raguzy.

Když nebyly války, tak naši obec a okolí postihly živelné katastrofy.

Centrum obce, rok 1912, zdroj: archiv paní Renate Beck Hartman

Celé půlstoletí byl Oldřichov ušetřen válečných událostí. Pak přišla světová válka 1914 - 1918, které přestože se bojiště nepřeneslo až k nám, si kromě peněz a majetku vyžádala i mnoho obětí na lidských životech. Mobilizace začala 26. července 1914. Již následujícího dne byli odvedeni všichni vojáci v záloze až do dokončeného 37. roku věku, z Oldřichova 78, z Gorsbachu 3 muži. Odvody pak pokračovaly až do konce války. Celkem z Oldřichova a Filipky narukovalo 300 mužů. 55 z nich padlo ve válce. Obětem světové války byl na zdejším hřbitove naproti velkému kříži postaven pomník, který byl 1922 posvěcen. Pomník tvoří stěna ze žulových kvádrů se čtyřmi zapuštěnými žulovými tabulemi, na nichž jsou uvedena jména padlých, nezvěstných a těch kdo zemřeli na následky zranění. Nad tabulemi jsou letopočty 1914 - 1918. Prostor před pomníkem je ohrazen zleva a zprava nízkou zídkou a zepředu řetězy podepřenými sloupky. V tomto prostoru je také umístěn pamětní kámen věnovaný padlým z r. 1849, 1859, 1866 a 1879, který dříve byl umístěn před hostincem "Zur Vereinshalle".

 

Pomník obětem válek v 19. století a ve světové válce 1914 - 1918. Foto: Jiřina Vávrová

Mezitím co mnoho mužů bylo na různých frontách, museli ti, co zůstali doma, nést velké oběti; museli podporovat stát a jeho vojáky, vdovy a sirotky jakož i ty, kdo se ocitli v nouzi. Byly povinné a dobrovolné formy válečné pomoci. 14. srpna 1916 musely povinně být odevzdány všechny předměty z mědi, mosazi, olova a niklu. 12. prosince 1917 musely být odevzdány oba místní zvony -ze školy a ze hřbitova.; Zásobování potravinami bylo za války vázané. Zemědělci museli část své úrody dát k dispozici za mírný poplatek.

Potraviny a věci denní potřeby byly stéle nedostupnější a bylo nutno vydat další potravinové lístky. 1. dubna 1916 se objevily lístky na cukr, na hlavu a měsíc byl příděl 1 kg cukru. V červnu 1916 následovaly lístky ne sůl, v říjnu na kávu. Kuřáci dostali lístky na tabák, které byly zrušeny až v září 1921. Stálý úbytek potravin způsobil rostoucí nouzi chudších vrstev obyvatelstva. Světové válka skončila rozpadem podunajské říše Rakouska-Uherska. Vznikla Československá republika. Jako státní řeč od nyní platila československá řeč, a Němci se stali menšinou. Obce, jejichž jména byla přeložitelná, dostaly český název. Oldřichov dostal svůj český název r. 1920.

Po skončení světové války začala nezaměstnanost, která v následujících letech ještě vzrostla. V Oldřichově až do r. 1931 žádná ze zdejších továren nezastavila zcela svůj provoz. Výhodou pro zdejší obyvatele bylo, že celková krize se až do konce roku 1931 vyhnula kameníkům.

Oldřichovská škola na staré pohlednici (výřez). Zdroj: Archiv pana Petra Kurtina.

O vlastní školu usilovali Oldřichováci dlouho. Farní kniha z roku 1824 zaznamenává snahu mníšeckého faráře, pana Tadeáše Seiberera, jejímž výsledkem bylo zřízení tzv. zimní školy v Oldřichově. Roku 1864 oldřichovští rozhodli, že postaví obecní dům pro školní účely. Základní kámen byl položen 2. května 1864 a téhož roku v říjnu byla stavba dokončena. Vyučování bylo zahájeno 1. října 1865 učitelem z Mníšku a 26. 11. 1865 byla škola vysvěcena. Budova měla pouze dvě učebny a počet žáků stoupal. Proto byly v roce 1881 v domech čp. 118 a 38 zřízeny dvě další třídy. Tyto poměry byly neudržitelné, a tak bylo v roce 1885 přistavěno druhé křídlo. Záchody přibyly roku 1902. Až do roku 1922 budovu zdobila věžička, zpočátku osazená zvonkem, který byl odveden k válečným účelům v roce 1917.

Při sčítání lidu 1921 vykazovala obec ve 252 domech celkem 1310 obyvatel; z toho Oldřichov 213 domů a 1115 obyvatel, Filipka 39 domů a 195 obyvatel. Kromě 19 Čechů (z nich 9 ve Filipce) byli všichni Němci.

Již před přidělením Oldřichova k libereckému okresu probíhala v obci Fojtka jednání o vyčlenění Görsbachu. 21. listopadu 1919 byla podrobně projednána žádost obyvatel Görsbachu o vyobcování a přičleněni k Oldřichovu. Výnosem z 11. listopadu 1924 sděluje politická správa okresu Liberec obci, že vláda na zasedání ministrů 25. září 1924, Výnosem ministerstva vnitra z 22. října 1924 nařídila vyčlenění části Betlém Görsbach z obce Fojtka a přičlenění do obce Oldřichov. Nově začleněné domy, v počtu 22 - mezi nimi jedno staveniště - ještě v r. 1925 byly přečíslovány. 1925 byla část Betlém (Görsbach) přičleněna k obci Oldřichov, čímž vzrostl počet domů i obyvatel Oldřichova. Počet domů vzrostl z 268 na 289. Počet čísel popisných stoupl na 315. Sčítání lidu uskutečněné z 30. listopadu na 1. prosince 1930 udává v celé obci Oldřichov 289 domů s 1508 obyvateli.

       

Staré pohlednice Oldřichova, zdroj: archiv pana Petra Kurtina

Starostové

Po nové úpravě obecních záležitostí z r. 1850 byl prvním starostou obce zvolen mlynář Franz Kretschmer z čp. 20, který tento úřad zastával až do r. 1854. Jeho následovníky byli Karl Geisler z čp. 113 (1854-1855) a Franz Bergmann z čp. 8 (1855-1861). V tomto čase byla postavena nová silnice na Hemrich. 29. dubna 1861 převzal vedení obce nově zvolený starosta Valentin Krause z čp. 29. V úřadě jej vystřídal 22. října 1864 Anton Sehöler z čp. 44. Za jeho starostování dostala obec vlastní školu. Antona Schölera vystřídal v říjnu 1870 Josef Peuker z čp. 5 (nar. 21. 11. 1833), který spravoval obecní záležitosti do r. 1879. Za něj byla postavena železnice. Zemřel 29. listopadu 1903. Jeho nástupci se stali 1879 – 1883 Anton Schöler z čp. 43 a 1883 - 1886 Josef Schöler z čp. 43. 31. října 1886 byl starostou zvolen majitel hostince Eduard Geisler z čp. 113 (nar. 22. 11. 1841), který byl znovu zvolen ve volbách 5. dubna 1892, v květnu 1896, 27. května 1902, 2. června 1908 a 5. srpna 1914. Za dlouholeté, záslužné vedení úřadu dostal 1917 zlatý kříž za zásluhy, který mu byl předán 10. dubna. Zůstal v úřadě až do zavedení voleb dle seznamů 1919 a zemřel 17. listopadu 1921 ve věku 81 let. Za jeho starostování byla podstatně rozšířena síť silnic v obci, byl zřízen poštovní úřad (1898) a zavedeno elektrické světlo (1914). Ve volbách 15. června 1919 byl starostou zvolen Wenzel Prokoph (nar. 5. dubna 1870 v Pankráci u Jablonného v Podještědí). Wenzel Prokoph byl znovu zvolen starostou ve volbách 1923, 16. října 1927 a 7. listopadu 1931.

Informace čerpané z německé kroniky A. F. Ressela zde končí. O životě a vývoji obce v období 1931-1945 zatím nemáme dostatek informací. Postupně budou doplňovány. Dále je čerpáno z kroniky, kterou vedl pan Ladislav Ulrych, paní Lenka Sáblíková, paní Jana Pospíšilová a paní Jiřina Vávrová.

Většina současných obyvatel do Oldřichova přišla až po druhé světové válce, stejně jako jinde v Sudetech. Do roku 1945 byla obec převážně německá, ale jen málo Němců zde po válce mohlo a chtělo zůstat. S koncem druhé světové války se tak v Sudetech kříží osudy těch, kteří je opouštějí, s těmi, kteří sem přicházejí. Současný Oldřichov má něco málo přes sedm set obyvatel. Před válkou zde žilo cca 1500 lidí v 310 domech, z nich zde zůstalo asi patnáct rodin.

Vždy, když vzpomínáme na Sudety těsně po válce, je nutné vnímat utrpení všech, kteří válku zažili. Protektorát, gestapo, Lidice, Ležáky, koncentrační tábory – kdo nic z toho nezažil, nedokáže si to v plné síle představit. Nejednomu nově příchozímu zemřeli jeho blízcí v koncentračním táboře nebo na frontě. V Sudetech doufali najít nový život, bez připomínek hrůz války. Přesto bychom neměli zapomínat, že své domovy museli opustit i ti, kteří válku neschvalovali. Zjitřená doba přinesla křivdy na obou stranách. Následky války v Čechách byly strašné, ale osud vysídlených Němců je také nezáviděníhodný. Na tehdejší události je možné dnes vzpomínat, ale ne je soudit. Dnes, s odstupem let, k sobě znovu oba národy hledají cestu. I v Oldřichově byly navázány kontakty s původními obyvateli a jejich potomky.

První dosídlenci s členy finanční stráže. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích

Co se dělo v Oldřichově těsně po válce, popisuje kronikář Ladislav Ulrych. Z jeho zápisů vyplývá, že mezi prvními přišel poštovní zřízenec Josef Pršala. Ten zde 5. června 1945 otevřel poštovní úřad v budově dnešního obecního úřadu a zde pošta fungovala do poloviny roku 1947. Antonín Louda byl pověřen od 6. 6. 1945 funkcí předsedy místní správní komise. Úřadovna byla také v budově dnešního obecního úřadu. Vzápětí byli vysláni do Oldřichova zřízenci státních drah Karel Kapras, Břetislav Crha a další. První zemědělskou usedlost obsadil pan Vacner, nastěhoval se do čp. 1, kde byla pila s hospodou. Postupně přicházeli do Oldřichova další dosídlenci, jednotlivci nebo celé skupiny, například příbuzenské. Hned po příchodu prvních dosídlenců byly nadřízenými úřady ustaveny místní správní komise.

Dosídlenci přicházeli do pohraničí i za prací. Kameníci v oldřichovském lomu. Zdroj: Archiv pana Oty Stehlíka.

Správní komisi pomáhal německý starosta Oldřichova, antifašista Emil Keller (zde je pravděpodobnější, že jméno posledního německého starosty bylo Emil Köhler, který byl v roce 1931 zástupcem starosty Wenzela Prokopha). Komise zajišťovala německý majetek, přidělovala dosídlencům domky, rozdělovala přídělové lístky a řídila odsun Němců. Odsun německého obyvatelstva proběhl v několika vlnách, nejprve byli vystěhováni fašisté.  Shromaždiště bylo v továrně v centru obce. Po posledním odsunu v říjnu 1946 v obci zbylo z původních asi 1500 obyvatel jen asi patnáct německých rodin.

Řídící učitelka paní Sobišková před budovou školy. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích

První volby po válce proběhly 26. května 1946. Prvním poválečným předsedou MNV byl František Čapek. Funkce předsedy MNV byla tehdy neplacená a málokdo chtěl při svém hlavním zaměstnání vykonávat tuto funkci dlouhodobě, proto docházelo k častým změnám. V roce 1947 byl předsedou MNV správce kamenolomu Jan Šidlo, ve funkci setrval do roku 1949. Na jeden rok byl předsedou MNV Bohuslav Novák, v letech 1950-1951 Karel Palata, po služebním přeložení Karla Palaty na okres Mnichovo Hradiště zastupoval předsedu Josef Grünhut. V letech 1952-1953 byl předsedou opět Bohuslav Novák, v letech 1953-1954 Oldřich Samohrd. Dále v letech 1954-1956 Jiří Krupka, zastupoval ho Arnošt Frýba. V letech 1957-1964 zastával tuto funkci ředitel místní školy František Pošmůrný. V roce 1964 byl zvolen do funkci předsedy MNV Rudolf Vácha.

Výrobní podniky v obci obnovily výrobu již v roce 1945. Textilní továrna v centru obce zahájila výrobu v červenci 1945 a to za řízení bývalého majitele p. Horna, národním správcem byl p. Slavík. Textilní továrnu na Pilách čp. 161 vedl po odsunutí majitele p. Schütze národní správce Bohumil Bílek a to do roku 1949. V červenci 1945 byla uvedena do provozu továrna v čp. 22 na Pilách zvaná Starkstrom. Za války se zde vyráběly hlavně transformátory a v této práci se pokračovalo i po válce za řízení národních správců p. Fabíka a Sobotky. Z pil, které byly v části obce zvané Na Pilách, začala po válce vyrábět pouze jedna, v čp. 258, zprovoznil ji pan Chaloupka. Ve střední části obce fungovala výroba zahradních skleníků a oken v čp. 191. Výrobu prováděl p. Franze, který se na vlastní žádost vystěhoval v roce 1949 do NSR. Další živnosti, které v obci v prvních letech po válce fungovaly: truhlářství (čp. 269, čp. 313, čp. 171, později čp. 29), kolářství (čp. 53), kovářství (čp. 10), výroba hraček (čp. 80), krejčovství (čp. 267), holičství čp.229. Z původních 13 hospod byly v provozu jen dvě: dnešní Sokolovna čp. 304 a hostinec Beseda s jediným řeznictvím. Obchod s potravinami byl v domě čp. 69. Obchod s potravinami byl v roce 1959 přebudován na samoobsluhu.

Až na malé výjimky byla většina soukromých živností v provozu jen únorového převratu roku 1948. Na Filipce byl již od roku 1945 v provozu kamenolom, za prací v kamenolomu přišlo do Oldřichova po válce několik rodin dosídlenců.

Na Pilách původní hostinec U Lesního zámku byl přebudován na letní pionýrský tábor, prvním správcem tábora se stal TJ Sokol Liberec, později v těchto prostorách zřídil Odbor školství ONV Liberec školu v přírodě. Nakonec Severočeské tukové závody Ústí nad Labem v budově zřídily pionýrský tábor.

Ze záložen fungovaly v roce 1945 dvě: Česká kampelička a německá Raiffeisenkasse, do listopadové měny v roce 1945 bylo možné nakupovat jak za koruny, tak i za marky. Postupně se dokončovala výměna marek a Raiffeisenkasse byla zrušena, Kampelička fungovala do roku 1952, kdy byla přeložena do Liberce.

V roce 1945 tehdejší ředitelka školy Sobišková založila Místní lidovou knihovnu.

Na paměť vítězství spojenců byl na jaře roku 1946 postaven v parčíku naproti Besedě památník. Odhalení památníku 5. 5. 1946 bylo provázeno velkou slavností. Průvod jezdců na koních, hasičů a občanů se odebral do přírodního divadla za budovou mateřské školy, kde byly zemědělcům předáván dekrety na zemědělskou půdu.

Slavnost v roce 1946, fotografoval pravděpodobně pan Sobišek. Zdroj: Zarámovaný obraz složený z fotografií z roku 1946, obec Oldřichov v Hájích. 

V roce 1946 byl založen oddíl kopané s názvem SK Oldřichov v Hájích. V dubnu 1948 byla na schůzi v Besedě ustavena TJ Sokol.

Sokolové, uprostřed je Jaroslav Grünhut, napravo od něj řídící František Pošmůrný, Bohuslav Tobiáš, zleva Jan Šídlo a Josef Vondra. Zdroj: Archiv pana Josefa Grünhuta.

První měnová reforma se uskutečnila v listopadu 1945. Každý občan si mohl vyměnit částku 500 korun starých protektorátních peněz, ostatní peníze se staly tzv. vázaným vkladem. Druhá měnová reforma přišla v roce 1953 a spolu s ní došlo ke zrušení přídělových lístků.

V roce 1950 žilo v obci 1060 obyvatel, od roku 1952 se počet obyvatel pohyboval okolo 800.

V roce 1950 bylo založeno JZD II. Typu, tj. se společnou rostlinnou výrobou na zcelovaných pozemcích. Živočišná výroba zůstala ve stájích soukromníků a ti odevzdávali příslušné podíly z produkce. Prvním předsedou JZD byl Karel Trejbal. V roce 1951 bylo JZD přebudováno na IV. typ, což znamenalo společný svod dobytka do vybudovaného kravína ze stodoly u čp. 6, ale přinesl i zrušení záhumenků. Družstevníci měli do té doby malé kousky polí, na nichž si pěstovali pro svou potřebu základní zemědělské produkty. Pro špatné hospodaření bylo JZD v roce 1954 zrušeno, celkový dluh byl rozpočítán mezi jednotlivé členy, byly jim vráceny stroje, zvířata i půda. Vzhledem ke špatnému hospodaření jim ale nebylo vráceno vše a v takovém stavu, jako když do družstva vstupovali.

Bývalý Slachův statek, kde sídlilo JZD,  stával při hlavní silnici blízko Ekocentra. Zdroj: Archiv paní Ludmily Koškové.

V roce 1959 zemědělci přešli pod Československé státní statky.

V roce 1953 byla v Oldřichově založena jednotka Pomocné stráže veřejné bezpečnosti – PS VB. Jednalo se o vybranou skupinu politicky spolehlivých občanů, kteří ve svém osobním volnu vykonávali např. dozor nad nočním pořádkem, při veřejných oslavách plnili speciální úkoly ve smyslu zabránit případným provokacím atd. Vedoucím se stal Josef Růžička, v 70. letech Miloslav Kavka, později Václav Knespl. Jednotky PS VB byly zrušeny v roce 1989.

V roce 1953 byla provedena částečná rekonstrukce tanečního sálu v hostinci Beseda.

Oldřichovská školka na procházce, rok 1955. Zdroj: Archiv pana Petra Horáka.

V roce 1955 zemřel starousedlík Franz Endler, přírodní lékař a bylinkář, který byl známý po celém kraji.

Dům Franze Endlera. Zdroj: archiv pana Bohuslava Pavelky.

V roce 1959 přijela do obce vojenská skupina s buldozerem a odstranila celkem 44 polorozpadlých a opuštěných domů. Mezi odstraněnými domy byla i tzv. Korčárna, dříve restaurace U Jasanu, v té době neobydlená a chátrající.

Hostinec U Jasanu, později nazývaný Korčárna na staré pohlednici. Zdroj: archiv pana Petra Kurtina. 

V roce 1960 došlo ke změně názvu republiky, vznikla Československá socialistická republika. V tomto roce došlo také k reorganizaci státu, původních 19 krajů bylo zrušeno a bylo nahrazeno 10 kraji. KNV Liberec byl také zrušen a celé území přešlo pod Severočeský krajský národní výbor.

V roce 1963 bylo v rámci akce Z dokončeno koupaliště (dnes požární nádrž) na louce za obecním úřadem. V roce 1967 se nepodařilo odstranit závadu ve vodní nádrži, která propouštěla dnem, takže děti byly připraveny o koupání.

V roce 1965 pan Ladislav Ulrych začíná vést obecní kroniku a dopisuje události posledních dvaceti let zpětně. V témže roce byla vyměněna střešní krytina Besedy. Poštovní úřad vedla paní Růžena Hoffmannová, poštovní doručovatel pan Pešula odešel do důchodu.

Dlouholetý kronikář obce pan Ladislav Ulrych. Zdroj: archiv paní Marie Nevečeřalové. 

V roce 1966 byla založena tradice poutí poslední květnovou neděli na louce u obecního úřadu.

Šedesátá léta v Oldřichově – pouť u obecního úřadu. Zdroj: Archiv pana Víti Nýdrleho.

 

Na konci června 1966 vyhořela továrna Bytového textilu.

Bytový textil po požáru. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.

V roce 1967 poničily děti na místním hřbitově celkem 116 německých hrobů.

V srpnu roku 1968 vstoupila na naše území vojska Varšavské smlouvy. Oldřichovem občas projely transportéry od Raspenavy do Mníšku, nikdo z občanů Oldřichova nebyl zraněn.

Jediná zatím nalezená fotografie průjezdu tanků Oldřichovem. Zdroj: archiv pana Milana Nýdrleho.

V roce 1969 se stal neuvolněným tajemníkem MNV Jan Hatrik, ředitelkou školy Zdeňka Tobiášová a ředitelkou mateřské školy Anna Kaňková.

V sedmdesátých letech probíhala v Československé republice tzv. normalizace. V našich podmínkách se projevovala zejména prověrkami členů komunistické strany a bezpartijních, pokud zastávali vedoucí nebo jinou odpovědnou funkci. Předsedou MNV byl v roce 1971 zvolen František Tichý.

V roce 1973 byla dokončena rekonstrukce budovy MNV, byla pořízena nová elektroinstalace, rozvedena voda, vyměněna okna. Byla vybudováno sociální zařízení v Besedě, v roce 1974 byla zrušena galerie na sále a byla vyměněna okna.

Ze hřbitova byla odstraněny staré německé hroby. V roce 1972 bylo zajištěno autobusové spojení do Mníšku a Liberce. Autobus jezdil do Oldřichova dvakrát denně.

V budově školy bylo zřízeno ústřední topení. V listopadu 1973 vyhořel Slachův statek, požár byl založen úmyslně. Byl znovu otevřen lom na Filipce.

V roce 1974 byl založen Sbor pro občanské záležitosti – SPOZ, který měl na starost zasílání blahopřání a vykonávání návštěv občanů starších 65 let. První předsedkyní SPOZ byla Anna Kaňková. V listopadu tohoto roku se uskutečnilo první vítání občánků. V prosinci 1974 překvapila Oldřichov nebývalá povodeň. Školská a kulturní komise začala vydávat Zpravodaj.

V roce 1976 došlo ke sloučení MNV s MNV v Mníšku, vznikl Společný místní národní výbor pro obce Mníšek a Oldřichov v Hájích se sídlem v Mníšku, předsedou byl zvolen Jiří Chmelík z Mníšku. Tajemníkem byl František Tichý z Oldřichova.

V roce 1977 byly pokáceny stromy v parčíku Osvobození a pomník byl přesunut na louku vedle budovy MNV, protože se v centru obce nenašel vhodnější prostor pro budoucí prodejnu masa a potravin.

K opravě kostkované silnice mezi Mníškem a Oldřichovem došlo v roce 1978. Byla provedeny dva asfaltové potahy od budovy ZDŠ v Mníšku až po budovu pošty v Oldřichově. Pokryv byl později protažen až k železničnímu přejezdu na Filipce.

Vlaková zastávka s obsluhou. Zdroj: Archiv pana Ladislava Crhy.

V roce 1979 byla v rámci úspor pracovních sil zrušena obsluha železniční zastávky, ze zastávky se stala otevřená čekárna. Také započala rozsáhlá oprava tunelu v Oldřichově v Hájích. Rozsah stavby a dlouhodobá potřeba dělníků si vynutila postavit v těsné blízkosti tunelu na travnaté rovince za tratí ubytovací buňky a prostory pro uskladnění techniky a nářadí. Oprava tunelu trvala téměř deset let.

Osmdesátá léta přinesla významné změny v životě obce Oldřichov v Hájích. Především došlo k integraci obcí, obec Oldřichov v Hájích zanikla a byla vytvořena obec Mníšek se čtyřmi samostatnými částmi: Mníšek, Oldřichov v Hájích, Fojtka a Filipka. 

V roce 1980 byla zrušena v Oldřichově základní škola. V prosinci roku 1981 byla zkolaudována prodejna potravin a masa. Stavba v celkovém nákladu 1,9 mil. korun byla vystavěna prakticky za dva roky, dokončení terénních úprav proběhlo v roce 1982. Občané odpracovali na výstavbě více než 7000 hodin.

V roce 1986 se podařilo dokončit zavedení ústředního topení na sále Besedy, vybudování nového komínu a vymalování sálu, dále byla opravena budova MŠ v Oldřichově.

17.listopadu 1989 byla brutálně potlačena demonstrace studentů na Národní třídě v Praze a tato událost započala tzv. Sametovou revoluci. V Oldřichově v Hájích se do konce roku 1989 nevyvíjely žádné iniciativy a ani nevznikla žádná politická strana či organizace Občanského fóra. V Oldřichově se ozvaly hlasy volající po znovuosamostatnění Oldřichova. Začátkem roku 1990 vzniklo místní Občanské fórum, dále byla v obci založena Sociálně demokratická strana a Nezávislá erotická iniciativa.

V březnu roku 1990 se obec Mníšek rozdělila na obce Mníšek a Oldřichov v Hájích. Po osamostatnění Oldřichova řídili zatím obec členové Občanského fóra, kteří vytvořili novou radu MNV s předsedou Pavlem Pecholdem (nejednalo se o volby). Nově vznikl Liberecký kraj.

V prvních svobodných volbách v listopadu 1990 zvítězila Sociálnědemokratická strana před Občanským fórem. Prvním polistopadovým starostou Oldřichova se stal Richard Eigl.

V roce 1991 v Oldřichově trvale bydlelo 413 osob ve 145 domech. V Oldřichově se objevilo soukromé podnikání: Bohumil Janáček otevřel v čp. 69 pekařství, PeS byla veřejná obchodní služba společníků Pechold a Sedlák, která nabízela občanům dodávky potravin a dalšího zboží až do domu za symbolickou přirážku 1 Kč, do soukromého podnikání šli také tři kočí Lesního závodu, museli odkoupit koně. V obci byly i nadále tři výrobní družstva: Likov, které bylo již v likvidaci, Družba v panelárně a maják. V provozu zůstaly dvě pily – původně pila Severočeských dřevařských závodů Česká Lípa a pila Lesního závodu. Další živnostníci v obci začali podnikat v těchto oblastech: opravy karoserií, taneční kurzy a truhlářství, opravy motorových vozidel, čalounické práce, řeznictví a uzenářství a další.

V roce 1992 se většina obyvatel obce zúčastnila tzv. kupónové privatizace. Dále byla zahájena restituce, neboli vrácení majetku, který byl komunisty zabaven po roce 1948.

15.dubna 1992 naší obcí projížděl prezident Václav Havel.

15.ledna 1993 zanikla ČSFR a byla vytvořena samostatná Česká a samostatná Slovenská republika.

Hostinec Beseda byl mimo provoz, příčinou byla závadná voda ze studně. V létě byla hospoda znovu otevřena. Také s prodejnou potravin byly problémy, koncem roku ji opustil vedoucí pan Hrášek z Mníšku. LSD Jednota koncem roku prodejnu uzavřelo a posléze ji pronajalo firmě Framil s.r.o. Malý krámek v budově hostince čp. 54 ukončil také svoji činnost.

Beseda na snímku z roku 1995. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích. 

Starostou na volební období 1994-1998 byl zvolen v listopadu Zdeněk Devera. Zastupitelstvo chtělo mimo jiné uvést do pořádku vlastnictví budovy bývalé školy, která byla vedena jako budova Českách drah. Jednání bylo bez výsledku.

Obecní úřad na snímku z roku 1995. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.

Z důvodu nedostatku dětí byl v roce 1995 zrušen provoz mateřské školy, budova školky byla nabídnuta k prodeji. Obec zakoupila osobní automobil pro účely odvozu dětí do MŠ Mníšek. Začalo se jednat o odkoupení samoobsluhy do majetku obce, odkoupení proběhlo v roce 1996, obec za samoobsluhu zaplatila 1 693 000,-Kč. Byla dokončena úprava vodní nádrže u OÚ.

V listopadu 1996 obec odkoupila čp. 5, historickou budovu ve stavebním slohu tzv. žitavského baroka.  V roce 1996 žilo v obci 433 obyvatel.

  

Čp. 5 před rekonstrukcí. Zdroj: archiv SCHOJH.

4. září došlo k přepadení pošty, lupič si odnesl téměř 100 000,- Kč. Podruhé byla pošta přepadena 20. prosince. Obecní úřad rozhodl o přečíslování domů, občané Filipky přidali před své popisné číslo cifru 300.

V roce 1997 obec získala do svého majetku lesy – celkem 68,5 ha. Byl zpracován územní plán obce. Začala oprava havarijního stavu střechy na čp. 5.  Úsilí o navrácení budovy bývalé školy pokračovalo již čtvrtým rokem. Nedostatečné zásobování potravinami se nezměnilo. V červenci se Jeřice vylila ze břehů, byly zatopeny všechny louky kolem Jeřice až do Mníšku.

V roce 1998 proběhly komunální volby, v Oldřichově šly do voleb tři kandidátky. Starostkou se stala ing. Jitka Svatoňová.

V domě čp. 69 byla otevřena pekárna, provozuje Aleš Kukla. Bylo zrušeno poštovní doručování, provozní doba na místní poště byla v pracovní dny v odpoledních hodinách.

V roce 1999 byl vystavěn nový most přes Jeřici na silnici III/2904. Starý most byl oddělen svodidly. V letech 1998-1999 byl původní záměr stavby přehrady na Jeřici v Oldřichově v Hájích aspoň nahrazen vybudováním dvou retenčních nádrží na jejím horním toku.

V roce 2000 byl pro OÚ zakoupen první počítač.

OÚ podal žádost k Agentuře regionálního rozvoje v zájmu budovat na území obce cyklostezku.

Začalo vydávání občasníku Oldřichovské listy, v roce 2000 vyšla první čtyři čísla.

V červnu 2000 byl zahájen provoz v bývalé škole Domem dětí a mládeže Větrník Liberec.

Byla přepadena pošta, lupič odnesl 150 000,-Kč.

Byla navázána spolupráce s občanským sdružením Suchopýr, vznikla myšlenka na založení ekologického centra výchovy mládeže v čp. 5. Výsledkem spolupráce měl být vznik Obecně prospěšné společnosti – Obec Oldřichov v Hájích a Suchopýr o.p.s za symbolický pronájem na 50 let. Restaurátorský průzkum zjistil malby nejen ve velké místnosti v 1. poschodí, ale i ve vedlejší komoře.

V roce 2001 zemřela po krátké těžké nemoci starostka obce ing. Jitka Svatoňová, práce starosty se ujal Zdeněk Devera.

V roce 2001 byly dokončeny další tři části cyklostezky. Mezi budovou bývalé školy a podjezdem železniční tratě byl obnoven pomník, o jehož historii nebylo lidem nic známo. Zásluhou jistého německého turisty, který do obce zavítal s autobusovým zájezdem, se historie vyjasnila. Pomník byl postaven 4. 10. 1908 k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I.

Obec získala 1. místo v rámci Libereckého kraje za údržbu zeleně v akci „Vesnice roku“. Proběhla údržba budovy OÚ, byla provedena podřezávka a další úpravy. OÚ se připojil k internetu.

V roce 2002 byla dobudována cyklostezka, byla opravena cesta ke hřbitovu, vylepšeny autobusové zastávky. Na domě čp. 5 se celoročně pracovalo.

V listopadu proběhly volby do zastupitelstva, starostou obce se stal Jaromír Tichý.

V srpnu 2002 byla povodeň, všechny přilehlé louky k Jeřici byly zatopeny, u čp. 190 se voda přelila přes silnici. Velká voda naštěstí v Oldřichově nenapáchala vážné škody.

V roce 2003 vyšel opět občasník Oldřichovské listy.

Obec byla v soutěži „Vesnice roku“ oceněna „Za rozvoj turistiky a cyklotras“. Na panelové ploše za besedou přibyly tři kontejnery na tříděný odpad.

Došlo ke změnám v územním plánu obce.

Počátkem roku 2003 byla uzavřena smlouva s heraldickou kanceláří ve Zlíně na návrh obecních symbolů.

Z iniciativy Jindřicha Jandy byla obnovena činnost sáňkařského oddílu při TJ Sokol.

V květnu proběhla kolaudace Centra ekologické výchovy čp. 5 Suchopýr o.p.s. Objekt čp. 5 byl současně převeden do majetku obce.

Byla dokončena oprava kapličky u čp. 19.

 

Kaplička Svaté rodiny v roce 1996 a dnes. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích. Současné foto: Jiřina Vávrová. 

V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie.

V květnu bylo uskutečněno veřejné jednání na sále Besedy s firmou Bioinvest s.r.o o možnosti veřejného vytápění obce využitím biomasy. 14. června navštívil naši obec ministr životního prostředí Libor Ambrosek, cílem návštěvy bylo Centrum ekologické výchovy čp. 5.

27. února 2004 byl Parlamentem ČR udělen 9. června 2004 znak a prapor Oldřichova v Hájích, který starosta obce Jaromír Tichý převzal z rukou předsedy Parlamentu Lubomíra Zaorálka.

Byly nainstalovány dřevěné prolézačky, skluzavka a houpačky u obecního úřadu.

Byla provedena rekonstrukce střechy hasičské zbrojnice.

V roce 2005 schvalovalo zastupitelstvo obce územní plán.

Bylo zrekonstruováno hygienické zařízení v Besedě.

Ekologické sdružení Arnika přišlo s tím, že oldřichovská cyklostezka je vybudována z materiálů, které obsahují dioxiny, karcinogenní látky. Analytické rozbory ukázaly, že se jednalo o neškodný materiál. Zastupitelstvo udělilo souhlas s akcí „Revitalizace Malé Jeřice“, jejímž investorem je Zemědělská vodohospodářská správa. Cílem je navrátit koryto Malé Jeřice do původního toku.

V letních měsících proběhl výběr dodavatele stavby chodníku a autobusového zálivu v místech mezi domy čp. 17 a čp. 46.

 

Přehled starostů po roce 1989:

1990                  nevolený                                  Pavel Pechold

1990 – 1994      volený                                       Richard Eigl

1994 – 1998      volený                                       Zdeněk Devera

1998 – 2001      volená                                       Ing. Jitka Svatoňová

2001 – 2002      zastupoval                               Zdeněk Devera

2002 - dosud     volený                                      Jaromír Tichý                  

 

Počet obyvatel v obci k 31. 12. 2007: 584

V roce 2007 obec trápil problém s odpady, jednak se objevily černé skládky. Obec byla nucena upravit cenu za likvidaci komunálních odpadů na maximální možnou výši poplatku stanovenou zákonem.

Dne 19. a 20. října 2007, u příležitosti oslav Dne stromů, proběhlo v Ekocentru Oldřichov v Hájích slavnostní otevření nových budov.

Starosta obce Jaromír Tichý se zúčastnil pracovní schůzky s Předsedou Senátu MUDr. Přemyslem Sobotkou, které proběhlo v sousedním Mníšku 25. července 2007. V diskusi představil za odborného komentáře představitelů projekčních kanceláří plány a záměry obce do budoucna, s Ing. arch. Ladislavem Davidem prezentovali připravovaný soubor projektů pod společným názvem „Revitalizace centra obce“, který zahrnuje záměry jako např. výstavba kotelny na výrobu tepla z biomasy, rekonstrukce a zateplení budov, dopravní opatření (zklidnění automobilové dopravy, přeložka cyklostezky, zřízení parkovacích míst, apod.), rekonstrukce požární nádrže s doplněním o prostor ke společenským akcím, výstavba víceúčelové sportovní plochy s umělým povrchem a parkové úpravy včetně doplnění zeleně.

Probíhala stavba další etapy chodníku od fotbalového hřiště směrem ke středu obce. Současně byla vybudována i autobusová zastávka.

13. ledna proběhl křest kroniky Oldřichova v Hájích a posezení s Mgr. Ladislavem Ulrychem v restauraci Nová Beseda. Ve Zpravodaji 15/2007 se objevila anketa:“ Zastupitelstvo obce Oldřichov v Hájích obdrželo od místního občana pana Karla Trosta návrh na vybudování rozhledny na místní dominantě „Oldřichovském Špičáku“.

Počet obyvatel v obci k 31. 12. 2008: 595

V roce 2008 byla největší investiční akcí obce III. etapa stavby vodovodu. Oldřichov v Hájích přijal nabídku polského městečka Gozdnica k uzavření dohody o partnerství (v rámci Mikroregionu Jizerské podhůří). Ke slavnostnímu podpisu dohody došlo 28. dubna 2008 v Gozdnici.

Proběhla rekonstrukce restaurace v Sokolovně, dokončeno v srpnu 2008.

V květnu 2008 byla vypracována studie revitalizace centra obce. Studii zpracoval Projektový Atelier David.

V Ekocentru v Oldřichově v Hájích došlo k přestavbě bývalého vejminku na informační centrum, dále byla vybudována kontaktní ohrada, která umožnuje návštěvníkům si chovaná zvířata prohlédnout i pohladit.

Byly vybudovány nádrže nového vodojemu 2x100m3 vody ve stráni nad obecním úřadem, který je připraven pro zásobování celé obce a posilovací čerpací stanice na hlavním vodovodním řadu (u pizzerie), která v nočních hodinách plní vodojem.

Počet obyvatel v obci k 31. 12. 2009:   623

Největší investiční akcí roku 2009 byla, v úseku od centra obce směrem na Mníšek, úprava cyklostezky na in-line dráhu a s tím související opravy komunikací, propustků a značení. Stavba byla ke dni 30. 9. 2009 předána do užívání široké veřejnosti.

Aktivně se také rozvíjela spolupráce obce Oldřichov v Hájích s polskou Gozdnicí.

Počet obyvatel v obci k 31. 12. 2010 : 646

Zásadní událostí roku 2010 byla blesková povodeň, která zasáhla Oldřichov v Hájích 7. srpna 2010.

 

Blesková povodeň v srpnu 2010. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích.

Dále je třeba zmínit snahu starosty obce řešit problém s narůstající transitní dopravou přes obec Oldřichov v Hájích, 9. 2. 2010 navštívil obec náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp, který byl proveden po nejhorších úsecích obce a za plného provozu se seznámil s problematikou.

Obchod se smíšeným zbožím převzala a nově otevřela 2. 6. 2010 paní Iva Jarešová. Obec tak znovu získala obchod s čerstvým pečivem, zeleninou, lahůdkami, drogerií a dalším zbožím.

Starostové obcí Mikroregionu Jizerské podhůří uctili památku tragicky zesnulého prezidenta Polské republiky Lecha Kaczynského a desítek dalších osobností u partnerů v městě Gozdnica.

V roce 2010 byla provedena revitalizace Malé Jeřice jejího napřímeného a regulovaného koryta.  Bohužel srpnová povodeň zasáhla také toto vodní dílo a způsobila obrovskou splaveninu zeminy ze stavby.

V areálu Ekocentra v Oldřichově v Hájích byly restaurovány nástěnné dřevěné deskové malby z poloviny 17. století. Dále se rekonstruovala učebna a její vybavení audiovizuální technikou. Také probíhala příprava stálé přírodovědné expozice.

   

Nástěnné deskové malby v čp.5. Foto: Martin Hodač.

Obec zakoupila z rozpočtu obce multikáru.

Počet obyvatel v obci k 31. 12. 2011: 677

Nejvýznamnější investicí roku 2011 byly popovodňové opravy mostních objektů a propustků na celém území obce Oldřichov v Hájích. Celkem bylo poškozeno nebo zcela zničeno 7 mostních objektů, 4 propustky a 5 částí místních komunikací.

Byla předána žádost včetně všech povinných příloh o dotaci na Ministerstvo pro místní rozvoj.

Obec Oldřichov v Hájích započala v roce 2011 práce na novém Územním plánu obce Oldřichov v Hájích. Pořizovatelem nového územního plánu byla pověřena fa Europ, s. r. o.

Největší společenskou událostí letošního roku byla návštěva prezidenta republiky Václava Klause a paní Livie Klausové dne 20. dubna 2011.

Neméně významnou akcí v letošním roce byla oslava 140. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů Oldřichov v Hájích a 630. výročí založení Obce Oldřichov v Hájích.

V Ekocentru v Oldřichově v Hájích byla otevřena nová stálá expozice s názvem „Jizerky všemi smysly“.

Počet obyvatel v obci k 31. 12. 2012: 705

Nejvýznamnější stavební událostí roku 2012 byla stavba kotelny na výrobu tepla z biomasy v prostoru za restaurací Nová Beseda a oprava mostu přes Jeřici u Ekocentra v Oldřichově v Hájích. Obec připravovala projektovou dokumentaci výstavby protipovodňového poldru, plánovaného za viaduktem, směrem od obecního úřadu na Pily. 

Kotelna na výrobu tepla z biomasy. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích. 

Došlo ke zkrácení otevírací doby pošty od 1. 8. 2012 o půl hodiny, otevírací doba byla od 8 - 9 a od 14.30 - 16.00 hodin.

V polovině července 2012 se přestěhovaly ordinace obvodního, dětského a zubního lékaře do ulice „Dětská“- vedle hasičské zbrojnice v Mníšku.

MŠ v Mníšku navýšila kapacitu výstavbou třetího pavilonu školky a díky tomu byly uspokojeny opakované žádosti oldřichovských rodičů o umístění dětí k předškolnímu vzdělávání.

V červnu 2012 v obci vznikl Klubík, který sdružoval rodiče s malými dětmi. Obecní úřad v Oldřichově v Hájích pro aktivity klubu a pro další setkávání občanů zrekonstruoval místnost v přízemí budovy Obecního úřadu Oldřichov v Hájích.

V říjnu proběhl výběr dodavatele zimní údržby komunikací a veřejných ploch v obci, na jehož základě byla počátkem listopadu uzavřena smlouva. Novým dodavatelem této služby byl pan Radim Urban.

Počet obyvatel v obci k 31. 12. 2013: 733

Nejvýznamnější stavební událostí roku 2013 byla dostavba a uvedení do provozu kotelny na výrobu tepla z biomasy v prostoru za restaurací Beseda v centru obce. 25. 6. 2013, u příležitosti slavnostního otevření kotelny pro výrobu tepla z biomasy, navštívil naši obec hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Stavba kotelny byla k 30. dubnu 2013 předána obci k užívání.

Nejvýznamnější společenskou událostí bylo Besedění, velká celoodřichovská diskuse na téma „Budoucnost Oldřichova v Hájích“. Proběhla v listopadu 2013.

 

Veřejná debata o budoucnosti obce "Besedění". Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích. 

První kolo přímé volby hlavy státu proběhlo 11. a 12. ledna 2013, druhé kolo pak 25. a 26. ledna 2013. Prezidentem byl zvolen Miloš Zeman.

V Oldřichově v Hájích nicméně vyhrál Karel Schwarzenberg, který zde získal 179 hlasů, Miloš Zeman v Oldřichově v Hájích jen 148 hlasů.

Představení projektu revitalizace objektu bývalé panelárny

Na zasedání zastupitelstva dne 14. března 2013 byl představen Ing. arch Ladislavem Davidem a Ing. Radkem Hromádkou projekt revitalizace objektu bývalé panelárny. Představení projektu bylo následováno bouřlivou diskusí obyvatel obce. V následujících dnech občané sepsali připomínky k projektu a ty doručili starostovi Jaromíru Tichému. Připomínky se týkaly zejména: prodeje pozemku bývalé panelárny, která je v současné době ve vlastnictví obce společnosti Suchopýr o.p.s, finančního zatížení obce, které by vyplynulo z představeného projektu, kapacity komunikací, strategie rozvoje obce, zástupců ve správní radě Suchopýru o.p.s a dalších. Další vývoj vedl k vytvoření občanského sdružení Živo v Hájích o.s,které se nadále o tuto problematiku zajímá. Odpovědi dostali iniciátoři připomínek písemně v červnu 2013.

Oldřichovská pošta od 1. dubna 2013 změnila otevírací hodiny pro veřejnost: Po-Pá 13:45-16:00

Navíc poště hrozí zavření, v prosinci se podepisovali občané pod petici Za záchranu pošt na venkově.

V únoru 2013 vznikl v Oldřichově v Hájích ochotnický soubor FILIPILY. Jako první kus secvičil pohádku Jana Wericha Lakomá Barka.

Návrh změny územního plánu Oldřichov v Hájích byl přístupný k nahlédnutí ve stanovené době 30 -ti dnů, ode dne doručení veřejnou vyhláškou, tj. od 9. 4. 2013 - 9. 5. 2013 v kanceláři starosty obecního úřadu Oldřichov v Hájích a dále v elektronické podobě na webových stránkách obce. Občané Oldřichova v Hájích podávali připomínky k návrhu změny územního plánu do 9. května 2013. Zhotovitelem návrhu byla firma Saul, vedoucí projektant Ing.arch. J. Plašil.

1. a 2. června 2013 se vylila Jeřice a zatopila zejména fotbalové hřiště a okolí cyklostezky.

Úprava koryta Jeřice pokračovala.

5. srpna 2013 otevřeli manželé Jarešovi nově zrekonstruovanou prodejnu potravin. Obchod je kompletně přestavěný, jsou nově rozmístěné regály a prodejní pulty, prodejna dostala nový nátěr. Pro zákazníky jsou připraveny zajímavé akce, větší výběr zboží, možnost platit platební kartou a stravenkami a slevové letáky až do domu.

V září 2013 byl zlikvidován starý most přes Jeřici v centru obce. Most byl určen k likvidaci již v době stavění nového mostu, k odstranění však nedošlo z finančních důvodů. Hlavním důvodem byly průtočné poměry mostu, které byly přibližně poloviční, než má most nový. Také pilíře mezi oblouky bránily v průtoku při povodních.

[caption id="attachment_8840" align="alignnone" width="476"] Starý most. Zdroj: Kronika obce Oldřichov v Hájích[/caption]

Přístavba hasičské zbrojnice začala 21. října 2013 a byla dokončena 22. prosince 2013.

Počet obyvatel v obci k 31. 12. 2014 :

Ze stavebních akcí v obci je třeba zmínit opravy komunikací a mostků.

Další etapa výstavby vodovodu byla provedena koncem září. Práce probíhaly u DDM Větrník až za viadukt směrem na Pily.

30. března začalo velké malování sálu v Besedě. Z grantu, který občanské sdružení Živo v Hájích získalo od Nadace Via, byl pořízen materiál na vymalování sálu a za týden, za celkových 177 odpracovaných hodin, sál Besedy pořádně prokoukl.

Ze zbývajících peněz z grantu, který Živo v Hájích získalo od Nadace Via, byla postavena v průběhu června teráska před Besedou.

Prostory kadeřnictví na obecním úřadě prošly rekonstrukcí. Ke konci roku byla rekonstrukce dokončena.

Oldřichovské děti vytvořily záhonek u obecního úřadu.

Veřejné projednání návrhu změny územního plánu obce proběhlo 9. dubna 2014. Nový územní plán obce byl schválen zastupitelstvem dne 6. 10. 2014.

V rámci Besedění (2013) bylo velmi diskutované téma "Doprava v obci". Starosta Jaromír Tichý si dopravu v obci zvolil jako diskusní téma prvního "Večera se starostou", kde mají občané možnost diskutovat o situaci v obci.

Uzavírka silnice č. III/2904 v Mníšku a v Oldřichově v Hájích potrápila od 14. července 2014 do konce prázdnin oldřichovské občany.

Dosavadní nájemce restaurace Beseda Lenka Rozycká skončila k 30. 11.2014 a zastupitelstvo hledalo nového zájemce o provozování Besedy. Do konce roku 2014 se bohužel nepodařilo nového nájemce najít.

V únoru 2014 byl zaveden Informační kanál obce Oldřichov v Hájích.

Na podzimním Besedění (2013) oldřichovští rodiče hlasitě volali po kroužcích pro děti, které by byly přímo v Oldřichově. Proto Jiřina Vávrová a Jitka Svatušková oslovily paní Janu Pavlíkovou, ředitelku libereckého DDM Větrník, a ta po vzájemné dohodě, o jaké kroužky je mezi oldřichovskými rodiči největší zájem, nabídla kroužky výtvarného tvoření + keramiky, moderního tance a turistiky. Zájem předčil očekávání a kroužky se po počátečních zmatcích v organizaci konečně 5. března 2014 rozjely.

Volby do obecního zastupitelstva proběhly ve dnech 10. - 11. 10.2014. Tentokrát se sešly hned tři kandidátky.

Do nového zastupitelstva byli zvoleni: Tichý Jaromír (257 hlasů), Knespl Václav (161 hlasů), Šarapatka Radim (145 hlasů), Kosková Třísková Lenka (138 hlasů), Svatoňová Jana (135 hlasů), Jandová Marta (134 hlasů), Nýdrle Roman (129 hlasů).

Počet obyvatel v obci ke dni 31. 12. 2015: 741

Nejvýznamnější stavbou roku 2015 byla dostavba základního vodovodního řadu, tj. trasy „B“ a „C“.

Zastupitelstvo obce vybralo 9. února na veřejném zasedání nového nájemce restaurace Beseda. Začátkem dubna paní Iva Jarešová, nová nájemkyně prostor, restauraci otevřela. V průběhu března došlo k výměně oken a drobným úpravám interiéru. Návštěvníky potěšilo, že restaurace je nekuřácká, pro kuřáky je vyhrazen salonek. Beseda byla zavřená od prosince 2014.

Zastupitelstvo obce 9. února 2014 také jmenovalo novou redakční radu Oldřichovských listů ve složení: Martin Modrý, Eduard Bílkovský, Jiřina Vávrová a Lenka Kosková Třísková. Redakční rada chce vydávat zpravodaj čtyřikrát do roka, informovat o dění v obci, kontrolovat pravopis a pravidelně přinášet přehled akcí konaných v Oldřichově. Do časopisu může přispívat každý.

Zastupitelstvo na svém zasedání dne 9. února 2015 dále schválilo podání žádosti Státnímu pozemkovému úřadu o provedení tzv. komplexních pozemkových úprav (KPÚ) v katastru obce Oldřichov v Hájích.

V dubnu vstoupila v platnost nová vyhláška obce o nakládání s odpady. Nekonají se již svozy velkoobjemového a nebezpečného odpadu, protože byl zahájen provoz tzv. sběrného místa, kde je možné tyto odpady odevzdávat celoročně a je tu navíc i možnost ukládání bioodpadu. Sběrné místo bylo zřízeno v areálu bývalé Panelárny.

15. května členové spolku Živo v Hájích zvelebovali železniční zastávku: přibyly zde dvě nové lavičky, uvnitř zastávky byla police s knihami a před zastávkou záhonek na muřích nožkách osázený vesměs jedlými rostlinami. Cílem bylo osvěžit čekání na vlak něčím veselým a ulevit unaveným nohám výletníků, cestujících i kolemjdoucích občanů.

Začátkem července členové spolku zastávku vymalovali. V noci z 5. na 6. září železniční zastávka vyhořela. Policie prošetřovala, zda šlo o záměrné zapálení nebo o nedbalostní jednání, výsledek šetření v době vydání kroniky nebyl znám. Opravu požárem poničené zastávky zajistily dráhy (SŽDC), zastávka byla v polovině prosince již zcela zrekonstruována. Do okénka se vrátil i Alois Nebel.

Slavnostní otevření obnovené naučné stezky Oldřichovské bučiny se uskutečnilo za účasti ministra životního prostředí v úterý 26. 5. 2015 dopoledne na Oldřichovském sedle.

V červenci oldřichovský občan Martin Hodač našel v libereckém archivu vzácnou Konšelskou knihu z let 1623-1752, která byla špatně zařazena v archivu obce Dolní Oldříš.

V průběhu letošního roku se Jiřině Vávrové podařilo navázat kontakty s některými potomky a příbuznými původních obyvatel Oldřichova. Podařilo se jí také získat fotografie Oldřichovské školní kroniky od pana Petera Neumanna z německého Bad Mergentheim. Koncem srpna navštívila Oldřichov paní Renate Beck Hartmann, jejíž praprarodiče nechali postavit čp. 54 Vereinshalle, dnešní restauraci Beseda. Podobizny praprarodičů věnovala obci. Paní Renate poskytla také staré fotografie centra obce ze začátku 20. století. Začátkem září k nám zavítala i paní Christa Schlöer se synem. Navštívili místostarostu a prošli se obcí. Také od paní Christy máme nové historické snímky obce.

Oprava napouštěcího místa požární nádrže u obecního úřadu, které bylo definitivně doničeno při povodni v roce 2013, probíhala začátkem září 2015.

Významnou investicí, která byla podpořena z fondů zaměřených na životní prostředí, je nové vybavení našich technických služeb. Obec zakoupila zametací stroj ke zlepšení ovzduší v naší obci a malý nákladní automobil s kontejnerovou nástavbou ke zkvalitnění nakládání s odpadem. Tento vůz je ještě doplněn o speciální přívěsný vozík s drtičem větví, který umožní zpracovat k dalšímu využití náletové dřeviny.

Novinkou a velkou kulturní akcí letošního roku byl Oldřichovský festival, který navštívilo mnoho lidí nejen z Oldřichova. Sedm kapel s důvěrným vztahem k Oldřichovu vystupovalo od 14 hodin v sobotu 5. září. 

V roce 2014 začala obnova hrobky Josefa Matouschka. Opravu zajistil Spolek Patron ve spolupráci s obcí Oldřichov v Hájích, restaurátorkou Vanesou Trostovou, akademickým malířem Ondřejem Lábrem a zednickým mistrem Vítězslavem Kubínem. Realizaci finančně podpořilo Obchodní centrum NISA Liberec. Vzpomínka na Josefa Matouschka se konala na oldřichovském hřbitově 17. října 2015. Obnovené památce požehnal hejnický farář Pavel Andrš.

Podzimní špacír, který v říjnu pořádala TJ Sokol Oldřichov v Hájích, letos doprovodila výstava fotografií s názvem „Fotíme Oldřichov“. V průběhu roku nadaní oldřichovští fotografové zasílali své snímky, abychom společně vybrali ty fotografie, které budou na originálním stolním oldřichovském kalendáři na rok 2016. Kalendář vytiskl obecní úřad jako vánoční překvapení a pracovníci obecního úřadu jej roznesli do jednotlivých domů.

Před dvěma lety, když se připravovala výstava fotografií na Besedění, se zrodil nápad zaznamenat vyprávění, která se vážou k jednotlivým snímkům a dalším materiálům. V srpnu 2014 se spolku Živo v Hájích podařilo získat podporu Nadace VIA v programu „souSedíme si“ na vytištění knihy. Následoval rok plný setkávání, naslouchání a dlouhých hodin přepisování záznamů. Rukopis Oldřichovských příběhů byl dokončen na začátku října. Kniha byla slavnostně pokřtěna v sobotu 28. 11. 2015 na sále Besedy. Kmotry knihy byli pánové Ladislav Ulrych a Otokar Simm. Účast na slavnostním křtu přijal také pan Miloslav Nevrlý.

Počet obyvatel v obci ke dni 31. 12. 2016: 751

Veřejné setkání, kde jsme společně s architekty Lenkou Tomášovou, Petrem a Evou Klápšťovými plánovali louku okolo obecního úřadu, se konalo dva víkendy po sobě. 17. ledna jsme na sále Besedy popisovali, jaká je obecní náves dnes a jak bychom si ji představovali do budoucna. Akci podpořila Obec Oldřichov v Hájích, Nadace VIA a Nesehnutí.

Sbírka na hasičský prapor proběhla koncem loňského roku. Členové SDH Oldřichov v Hájích obcházeli domácnosti a žádali o dobrovolné příspěvky. V únoru byl obsah přepočítán a o vybrané hotovosti byl proveden zápis. Bylo vybráno 34 795 Kč. S příspěvkem 3 408 Kč z Oldřichovského festivalu se tak hasiči dostali téměř na polovinu cílové částky.

Studenti Technické univerzity Liberec loni v rámci terénního cvičení mapovali pěší cestní síť v Oldřichově. Vycházeli z cestní sítě tak, jak ji zachycuje katastr. Měli za úkol zjistit, zda skutečná cestní síť odpovídá podkladům a v jakém je stavu. V únoru zveřejnili výsledky své práce.

V březnu obec pořídila novou obecní dodávku. Staré vozidlo pomalu dosluhovalo, proto se zastupitelstvo rozhodlo, že je potřeba pořídit nový vůz. Zastupitelstvo odhlasovalo nákup dodávky. V průběhu března proběhlo výběrové řízení a nové vozidlo již slouží obci.

24. dubna na sále Besedy proběhlo představení projektu nazvaného Humanizace průtahu obcí. Hlavním investorem této akce je Liberecký kraj.

STŘEVLIK - Středisko ekologické výchovy Libereckého kraje, které dlouhodobě zajišťuje programy pro školy i veřejnost, opouští dosavadní útočiště v Ekocentru v Oldřichově v Hájích a nově bude fungovat v bývalém domově mládeže v Hejnicích.

V červnu se spolek Živo v Hájích pustil do další fáze opravy hrobky - sundával se shnilý krov, převezl se jeden z vazníků, podle kterého se budou vyrábět vazníky nové, a opravovaly se zdi.

20. srpen patřil oslavám významných výročí obce a oldřichovských hasičů. Farář Pavel Andrš požehnal nový prapor oldřichovských hasičů.

Práce na proměně okolí obecního úřadu byly zahájeny 5. září 2016. Bagrista připravil vanu pro nové perkové hřiště. V průběhu týdne byl nachystán základ pro přemístění pomníku a základ nového záhonu u stěny úřadu. V sobotu 10. září proběhla první sousedská brigáda. Odstrojoval se pomník, betonoval nový základ, zarovnávala se plocha pro záhon a rovnalo se hřiště. Jednou ze změn, které se odehrály na louce u obecního úřadu, byl přesun pomníku z roku 1946.

14. října začala oprava železničního přejezdu na Filipce. Přejezd byl týden zcela uzavřen.

Koncem října zastupitelstvo obce schválilo návrh nových webových stránek obce.

Pohostinství Beseda bylo 30. 11. 2016 předáno novému provozovateli – paní Marcele Růžičkové. V pátek 9. prosince nová provozovatelka otevřela, Beseda byla zavřená jen pár dní.

Zdroje obrázků:

Eduard Clam-Gallas, Lithographie von Josef Kriehuber, 1849