Ve čtvrtek 5. listopadu jsme v sále restaurace Besedy přivítali Pavlu Jazairiovou, známou novinářku, rozhlasovou reportérku, spisovatelku a cestovatelku. Setkání, které připravil náš knihovník Pepa Bulíř, přilákalo více než 40 posluchačů. A bylo opravdu o čem povídat!
Sál restaurace se zaplnil ještě před příchodem vzácné návštěvy. U kávy, čaje, sklenky vína nebo piva se čekalo na začátek besedy a paní Jazairiovou přivítal potlesk. Vyprávění začalo vzpomínkami na dětství, studia a profesní začátky. Dětství prožila střídavě ve Francii a Československu, kam se v šestnácti letech natrvalo vrátila. Dozvěděli jsme se, jak složité pro ni bylo studium i proč ho nemohla dokončit. Zajímavé bylo také vyprávění o jejích začátcích v Československém rozhlase, kam nastoupila v roce 1965. Původně měla pracovat jako francouzsky mluvící sekretářka, ale brzy se ukázalo, že se pro tuto práci příliš nehodí. A tak se dostala k rozhlasové práci, která ji nakonec provázela velkou část života. V roce 1971 však musela z politických důvodů z rozhlasu odejít. Živila se mimo jiné jako tlumočnice, dál cestovala a psala. Do rozhlasu se mohla vrátit až v roce 1990.
Právě cestování a práce zahraniční reportérky byly velkou částí našeho setkání. Pavla Jazairiová navštívila desítky zemí a dlouhodobě se věnovala především Africe a Blízkému východu. Povídalo se o cestách po Africe, Izraeli, Pákistánu, Mexiku i Španělsku. Zajímavé bylo slyšet, jak se dříve připravovaly zahraniční reportáže, jak obtížné někdy bylo získat potřebné informace přímo na místě a následně je předat do rozhlasu. Nechyběly osobní zážitky, vzpomínky ani pohled na život v různých částech světa.
Vedle rozhlasové práce se Pavla Jazairiová věnuje také psaní knih. Ve svých cestopisech a reportážních knihách přibližuje nejen vzdálené země, ale především život obyčejných lidí, jejich zvyky, kulturu a každodenní starosti. Mezi její knihy patří například Sahara všedního dne, Setkání v buši, Izrael a Palestina, V Indii nebo Z Etiopie a odjinud. Zajímavostí je také její kniha Venkovský zápisník, ve které se věnuje životu na Frýdlantsku.
A právě k našemu kraji má paní Jazairiová blízko. Přestože procestovala velkou část světa, svůj domov našla v malé vesničce Poustka ve Frýdlantském výběžku, kde spokojeně žije. Posluchači se do besedy zapojovali hned od začátku. Otázky směřovaly nejen k cestování a práci reportérky, ale také k politice a současnému dění ve světě. Velký zájem vzbudila především situace na Blízkém východě a tamní válečné konflikty. Diskuse byla živá, někteří přítomní přidávali vlastní postřehy, názory i zkušenosti z cest. Dotazů bylo stále dost a chvílemi se zdálo, že bychom mohli pokračovat ještě několik dalších hodin. V závěru setkání nám paní Jazairiová promítla fotografie z Indie, země, ke které má blízký vztah a kde strávila mnoho času. Nechybělo ani podepisování knih. Paní Jazairiová věnovala svůj podpis knihám, které máme v naší obecní knihovně, a zanechala také několik řádků v její návštěvní knize. Na památku si od nás odvezla knihu Oldřichovské příběhy a trochu medu. Po celou dobu jí dělala společnost její fenka.
Beseda se opravdu vydařila. Bylo příjemné vidět zaplněný sál, zájem posluchačů i chuť diskutovat o tématech, která se nás všech nějakým způsobem dotýkají. Velké poděkování patří Pepovi Bulířovi, který setkání zorganizoval a pozval do Oldřichova tak zajímavou osobnost. Děkujeme také paní Pavle Jazairiové za poutavé vyprávění, otevřenou diskusi a čas, který s námi strávila.
A samozřejmě děkujeme všem, kteří přišli. Více než čtyřicet posluchačů je krásná účast a důkaz, že podobná setkání mají v Oldřichově své místo.
Daniela
