Platforma Jizerskohorské bučiny
Co je to platforma?
V obecném smyslu je to názorová základna. Mohou ji vytvořit organizace, instituce a třeba i jednotlivci, kteří se chtějí domlouvat na cílech a zásadách souvisejících s určitým oborem nebo tématem a podle společně domluvených zásad svůj obor kultivovat a rozvíjet.
A co to má společného s Jizerskohorskými bučinami?
Když byly v létě 2021 Jizerskohorské bučiny zapsány na seznam světového přírodního dědictví UNESCO (přesněji řečeno, když byly zařazeny do už dříve zapsané lokality Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy), zněla samozřejmě slova nadšení a chvály. Je to první přírodní lokalita v České republice, která se octla na takto prestižním seznamu světového dědictví. Je to právem oceněný poklad – národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejen největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří i k největším v České republice. Zdejší staré bukové lesy jsou mimořádné.
Zároveň se však objevily i otázky. Zvýší se návštěvnost? Jsme na to připraveni? Nebudou návštěvníci zklamáni zdejšími službami v cestovním ruchu, zázemím, nabídkou programů pro dny, kdy počasí výletu do lesa nepřeje? Jak podporovat rozvoj nabídky, ale zároveň uhlídat, aby tu nevznikl nějaký disneyland? A co místní obyvatelé – budou moct do lesa jako dřív?
Agentura ochrany přírody a krajiny, která zápis Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO připravovala, na všechny takové otázky nemůže odpovídat. Jejím úkolem je chránit přírodu a má k tomu zákonem stanovené nástroje. Lesy patří státu a hospodaří v nich státní podnik Lesy České republiky. Jizerskohorské bučiny leží na katastru pěti obcí, z toho čtyři jsou z pohledu z Oldřichova v Hájích “za tunelem”. Nabídku cestovního ruchu brzdí nedostatečná spolupráce i to, že vlastně nevíme, co přesně, komu a jak nabízet.
Dohodou Libereckého kraje a Agentury ochrany přírody a krajiny vznikla v září 2021 myšlenka platformy – neformálního společenství těch, kdo mají různé úkoly a zájmy související s Jizerskohorskými bučinami - a zpracování interpretačního plánu. Svoláním platformy a koordinací vzniku interpretačního plánu byla pověřena MAS Frýdlantsko, která má zkušenost s plánováním zapojujícím řadu různých subjektů. K setkávání jsou od začátku zváni zástupci státní správy (Agentura ochrany přírody a krajiny), samosprávy (Liberecký kraj - resort kultury a cestovního ruchu, obce Oldřichov v Hájích, Bílý Potok, Lázně Libverda, města Hejnice a Raspenava), Lesy ČR, s.p. jako správce lesa, organizace občanského sektoru podílející se na péči o přírodní i kulturní dědictví, vlastníci a správci významných památek, podnikatelé v cestovním ruchu i krajská organizace destinačního managementu (Turistický region Jizerské hory). Adresář má kolem 50 položek, ne všichni však mají kapacitu účastnit se oficiálních jednání v běžné pracovní době.
Zájmy a nabídku Oldřichova v Hájích v platformě aktivně zastupují starostka Jana Šťastná, místostarostka Jiřina Vávrová a ředitel Ekocentra STŘEVLIK a nově i Domu přírody Jizerských hor Martin Modrý.
Interpretační plánování v Jizerskohorských bučinách
Podstatou interpretačního plánu je dohoda místních aktérů, kteří se zapojili do platformy, o rozvoji cenné lokality. V jeho analytické části jsou popsány jak přírodní, kulturní a historické hodnoty území, tak limity dané ochranou přírody i lesním hospodářstvím, struktura a odhad počtu návštěvníků, kteří sem přicházejí i nabídka pro ně (ubytování, stravování, turistická informační centra, možnosti dopravy a parkování, programy atd.). Na tento popis navazuje plán, jak citlivě a šetrně nabídku rozvíjet, dovedený až do návrhu konkrétních akcí pro aktuální rok. Zpracování interpretačního plánu vedla RNDr. Blažena Hušková a vedle dvou zpracovatelek z MAS Frýdlantsko se formou diskusí a připomínkování do jeho vzniku svými znalostmi a zkušenostmi zapojilo na třicet místních lidí z výše jmenovaných skupin. Základní text byl dokončen v březnu 2023 a publikován na https://ipbuciny.webnode.cz/dokument/.
Plány, dokumenty… ale co z toho?
Součástí interpretačního plánu je zásobník nápadů a myšlenek na konkrétní činnosti a akce. Platforma ani plán ale nemá žádného “ředitele”, který by jejich plnění mohl někomu nařídit a pak hodnotit, jak se daří: je to vlastně velmi demokratická forma spolupráce ponechávající aktivitu těm, kdo se jí chopí na základě svého poslání nebo zájmů, a hodnocení a další aktualizaci na diskusi účastníků.
Některé položky zásobníku už byly splněny. Například díky tomu, že Liberecký kraj vyčlenil pro každý rok finanční příspěvek pro každou ze svých lokalit UNESCO. Tak mohl v roce 2023 Turistický region Jizerské hory zpracovat a publikovat web https://www.jizerskohorskebuciny.com/, informační video (zveřejněné na webu) a logo pro marketing a propagaci. V květnu 2024 pak zorganizoval exkurzi, při níž pracovníci turistických informačních center od odborníků z Agentury ochrany přírody a krajiny a Lesů ČR, s.p. získali informace o hodnotách Jizerskohorských bučin přímo v terénu.
Část úkolů umožňuje plnit to, že se MAS Frýdlantsko zapojila do mezinárodního projektu Healthy Forest Regions, v němž spolupracuje s partnery z dalších evropských “bučinových” lokalit přírodního dědictví UNESCO. Začátkem června 2024 tak dokončili výcvik místní průvodci, kteří budou ve spolupráci s Domem přírody nabízet službu, která tu dosud nebyla. Pro školy vzniká nabídka programů environmentálního vzdělávání odehrávajících se v Jizerskohorských bučinách. Aulu Kláštera Hejnice v roce 2024 třikrát zaplnili návštěvníci besed o přírodě Jizerskohorských bučin.
Významným krokem bude otevření Domu přírody Jizerských hor ve STŘEVLIKu.
Větší investiční projekty, jako je například vybudování a vybavení nástupních míst pro výlety do bučin, jsou zatím před námi. Prvním krokem budou informační tabule, které připravuje Agentura ochrany přírody a krajiny. Na konci května představila návrh členům platformy, ukázala, jak tabule vycházejí ze sdělení interpretačního plánu a předložila k diskusi obsahové i výtvarné zpracování.
Právě tato diskuse ukázala, jak je široká spolupráce různých partnerů náročná. Doufejme, že různá očekávání, různé zájmy a možná i zklamání z nezbytných kompromisů, nesmažou myšlenku, že čím pestřejší je prostředí pro výměnu názorů, tím lepší nápady mohou vzniknout, že vzájemná informovanost je nezbytným základem pro vzájemnou důvěru a spolupráci.
Jitka Doubnerová, MAS Frýdlantsko, z.s.
2.6.2024
