Představení obce

Představení obce

Základní informace o obci

 Oldřichov v Hájích (německy Buschullersdorf) je obec na severu Čech, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Nachází se přibližně 10 kilometrů od Liberce na silnici z Liberce do Raspenavy.  Oldřichovem v Hájích protéká říčka Jeřice s přítoky Oldřichovským potokem a Malou Jeřicí. Obec je v podhůří Jizerských hor, mezi Hejnickým a Oldřichovským hřbetem, v okolí obce se nachází  NPR Jizerskohorské bučiny.

 Katastrální výměra: 16,25km2, katastrální území Oldřichov v Hájích.
 Počet obyvatel: 751 (k 31. 12. 2016)
 Nadmořská výška: 400 m. n. m
 PSČ: 46331 (pošta Chrastava)
 Č. účtu: 0985217369/0800
 Datová schránka: 6tfbi63
 Silniční spojení: Silnice č. III/2904 z Liberce přes Mníšek do Raspenavy
 Autobusové spojení: Liberec autobusová doprava linky 540072 a 540659 (ČSAD Liberec) jízdní řády ze zastávky Oldřichov v Hájích,host. na www.idos.cz 
 Železniční spojení: trasa Liberec - Frýdlant - Černousy, trať č. 037 Liberec - Frýdlant - Černousy jízdní řád na www.idos.cz (Oldřichov v Hájích)
 Vodovod: ano (2016 – ve výstavbě, dokončuje se síť v celé obci)
 Plyn: ano (jižní část obce u Mníšku) 
 Sběrný dvůr: ano
 Spolky: SDH Oldřichov v Hájích, TJ Sokol Oldřichov v Hájích, Živo v Hájích, HO Mlok, Klubík (klub pro rodiče a děti)
 Knihovna: ano
 Škola: ne
 Školka: ne
 Lékař: ne

Oldřichov v Hájích se nachází v podhůří Jizerských hor, v údolí mezi hřebenem Špičáku a Stržového vrchu na severozápadě a hřebenem Olivetské hory a kopce Brdo na jihovýchodě. Nejbližšími sousedy jsou obce: Mníšek, Nová Ves nad Nisou, Raspenava, Hejnice a Frýdlant. Hejnický a Oldřichovský hřbet se stýkají s Oldřichovském sedle (v sedle Hemmrichu). Výraznými vrcholy v okolí obce jsou Špičák (724m), Strmý vrch (698m), Stržový vrch (710m) a Poledník (864m). Okolní bukové lesy jsou posety žulovými balvany a skalkami.
Říčka Jeřice (německy Görsbach) s přítokem Oldřichovského potoka, která potrápila obyvatele Oldřichova v Hájích bleskovou povodní naposledy v roce 2010, se v Chrastavě vlévá do Lužické Nisy. Další její přítok Malá Jeřice má dnes původní meandrující ráz s několika tůněmi. Na Malé Jeřici byla na začátku 20. století plánována výstavba přehrady. Se stavbou se mělo začít v roce 1906, ale ekonomické problémy libereckého Vodního družstva stavbě zabránily. Obec tedy nemá přehradu, jako sousední Mníšek, ale má několik zatopených pískoven a menší rybníčky.
Souvislá zástavba je zejména v okolí silnice vedoucí z Mníšku do Raspenavy, volná krajina, louky a pastviny navazují na smíšené lesy s převahou buků první zóny CHKO Jizerské hory a NPR Jizerskohorské bučiny. V NPR Jizerskohorské bučiny byla v roce 2015 obnovena tříkilometrová naučná stezka Oldřichovské bučiny z Oldřichovského sedla na Skalní hrad.

Oldřichov v Hájích je obec s dlouhou historií, první písemná zmínka o obci je v urbáři z roku 1381. Zpočátku byl „Vlrichsdorff“ bezvýznamnou vsí, v roce 1409 zde bylo pouze devět usedlostí. Samotný název obce má za sebou bohatou historii. Pravděpodobně je odvozen od majitele panství Oldřicha II. z Bibrštejna (1363–1385). V urbáři z roku 1381 je uváděn název „Vlrichsdorff“, později v 16. století se objevuje „Vllersdorf“, v 18. století „Ullersdorf“ a konečně na mapě Johanna Christopha Müllera z roku 1720 tu máme Busch-Ullersdorf. Pomlčka se z názvu časem vytratila, německý název obce dodnes zní Buschullersdorf.

K Oldřichu II. se odkazuje i současný znak a prapor obce z roku 2004. Horní část zdobí červený korál (paroh) na zlatém poli. Byl převzat z erbu Bibrštejnů a upraven. Hlavní pole má zelený podklad, na kterém je stříbrný strom a dvě sekerky se zlatými topůrky, což symbolizuje okolní lesy a dřevorubeckou historii.

                                                  oldrichov_v_hajich_coa                           oldrichov_v_hajich_flag

 

V obci není kostel, farností patřil Oldřichov k sousednímu Mníšku. V obci byly tři kapličky, do dnešní doby se zachovala pouze jedna – v zatáčce u silnice nedaleko centra obce u čp. 19.
Centrum obce nemá klasickou náves, je rozděleno hlavní silnicí. V centru se nachází restaurace Beseda, obchod, pekárna, dnes již bývalá pošta, hasičárna, kotelna na biomasu, přes silnici pak budova obecního úřadu s velkou loukou, kde se pořádají obecní akce. Na louce je také dětské hřiště, volejbalové a nohejbalové hřiště a požární nádrž.
Z architektonického hlediska jsou zajímavé dochované chalupy tzv. podstávkového typu – např. domy čp. 5 a čp. 330 na Filipce nebo hrázděný dům čp. 26. Dále upoutají pozornost chalupy s břidlicovými obklady štítů např. čp. 330, čp. 158, stará vodní pila u čp. 21 nebo chalupy s typickým štítem se symetricky uspořádanými okny, např. čp. 9.
V Oldřichově je také několik bývalých továren: továrna v centru obce čp. 230, 231 a 239, čp. 22 známé jako Starkstrom na Pilách, bývalá textilní továrna, posléze rekreační zařízení a sklad Mototechny čp. 161, bývalá továrna čp. 179 také na Pilách. Objekty jsou v dnešní době soukromé, částečně nebo zcela zrekonstruované, sloužící převážně k bydlení.
V dřívějších dobách bylo v Oldřichově celkem šestnáct hospod, v dnešní době fungují v obci čtyři restaurační zařízení: Restaurace Františka Dřevínka v čp. 149, Beseda čp. 54, Sokolovna čp. 304 a U Kozy čp. 337. Nově je zřízeno občerstvení také v areálu Ekocentra.
Obec nemá školu, školku, lékaře a od podzimu 2016 ani poštu. Poštovní služby jsou zajišťovány v obchodě v centru obce, tzv. Služba partner.

Místní názvy
Část Oldřichova nejblíže k Mníšku se mezi místními označuje jako Jižní město. Název se zatím nepromítl do žádné z map, ale je hojně užíván. Nalevo od hlavní silnice, blízko Jižního města, se mezi Oldřichovem a hřebenem Špičáku táhne řada kopců, často označovaná jako Včelí hora, německy Bienenberg. Louky se zde nazývají Včelí louky a potok je také Včelí. Dnes tu vede dokonce Včelí naučná stezka, která začíná v areálu Ekocentra v Oldřichově v Hájích.
V okolí Ekocentra, při hlavní silnici, se rozkládá část obce označovaná v dobách kronikáře A. F. Ressela jako Přední ves, navazující část při hlavní silnici směrem k centru obce bývala Střední ves. Domy na pravém břehu Jeřice blízko čp. 1 se nazývaly Na Loukách (Auf den Wiesen).
Kromě hlavní silnice dnes Přední a Střední ves spojuje cyklostezka. Protíná ji žlutá turistická značka vedená z nádraží v Mníšku na vrch Špičák. Vede kolem Sedmidomků, schovaných tak dobře, že ani někteří oldřichovští rodáci nevědí, kde se nacházejí. A. F. Ressel pro Sedmidomky používá název Sladká díra. Říkalo se tu také U Policajtů nebo Policejní chaty, protože zde byly chaty, které v sedmdesátých letech patřily z větší části majitelům zaměstnaným u policie. „Na Hnojáku odbočíte doleva a jste tam“, řekli by místní. Na Hnojáku se říká louce blízko zmíněné turistické cesty, kam státní statek vozil velké množství hnoje. Na cestě přes louky do Mníšku, v blízkosti Hnojáku, se v místě, kde byla zapálena stará dutá lípa, dodnes říká U Spálené lípy.
A. F. Ressel označuje ještě Zadní ves, dnes se tu říká Na Pilách (německy Brettmühlen). Je možné se setkat s dvojí formou názvu: Na Pilách, nebo prostě jen Pily. Cesta na Pily začíná u bývalé školy v centru obce a stáčí se pod viadukt. Původ názvu nikoho nepřekvapí – nacházely se zde pily. Pila Chaloupka (dnes čp. 249) získala přezdívku podle bývalého majitele. Později to byla pila Lesního závodu, dnes je zde truhlářství. Dále byla pila při hlavní silnici v čp: 21, 78, 190, a 242.
Poslednímu domu Na Pilách, bývalé textilní továrně s čp. 161, se říkalo svého času Strejčkárna podle Strejčků, kteří tam bydleli.
Výraznou stavbou Na Pilách je budova továrny s čp. 22. Před druhou světovou válkou a krátce po ní se zde vyráběly transformátory, domu se dodnes říká říká Starkstrom, což v němčině znamená silnoproud.
Na Pilách se nachází křižovatka, kde se jedna z cest prudce zvedá do kopce. Na vrcholu se zde otevírá idylická scenérie – další část Oldřichova, zvaná Betlém neboli Görsbach, bezpochyby nejklidnější část Oldřichova. Do roku 1925 patřil Betlém k Fojtce, tedy k okresu Liberec, ačkoli Oldřichov v Hájích od roku 1919 patřil k okresu Frýdlant v Čechách. Protože cesta do Fojtky byla hlavně v zimě velmi obtížná, domáhali se lidé bydlící v Betlémě, aby byli připojeni k Oldřichovu, což se stalo v roce 1925.
Části Betléma u toku Malé Jeřice se říká Na Vodním družstvu. Začátkem dvacátého století se uvažovalo, že by zde byla postavena přehrada. Existují dokonce její plány.
Blízko u staré školy, cestou Na Pily, se za viaduktem ze silnice odděluje menší silnička, která vede podle trati na Máslový kopec zvaný Máslák, německy Butterberg. Rozkládá se mezi Pilami a Filipkou nad železniční tratí.
Naproti Másláku, přes trať a hlavní silnici, je oblast nazývaná Pod Špičákem, protože se nad ní tyčí vrch Špičák, který spolu se Strmým vrchem vytváří nezaměnitelnou siluetu hor nad Oldřichovem. Na lukách pod Špičákem v okolí čp. 34 se dříve pásly ovce a dodnes se zde říká Na Ovčíně.
Zbývá už jen Filipka, německy Philippsgrund, část obce od Oldřichovského sedla zhruba k železničnímu přejezdu. Dříve samostatná obec patří od roku 1850 k Oldřichovu. Zejména ve starších mapách se objevuje i označení Hemmrich. Existují dvě vysvětlení původu názvu. První možností je německé sloveso hemmen - brzdit, protože cesta ze sedla dolů do vsi je velmi příkrá. Je také možné, že se Hemmrich jmenuje podle mnicha Hanse Emmericha, který se měl ve zdejším kraji zdržovat. Název Hemmrich někdy označuje pouze část obce, jindy se používá i pro přilehlé okolí. Říká se například lesy Hemmrichu.
Oldřichovské sedlo neboli sedlo Hemmrichu, dnes zvané U Kozy podle stejnojmenné restaurace, zná mnoho návštěvníků Jizerských hor. Dodnes se užívá i název Hausmanka, podle Franze Hausmanna, který zde po válce žil.
Z řady zajímavých místních názvů stojí za zmínku například dům U Skalního ševce na křižovatce před bývalou školkou. Přímo za domem je velká skála a podle některých pamětníků zde opravdu bydlel švec, který ovšem podle jiných pamětníků pracoval na dráze. Místní názvy jsou spojeny i se jmény majitelů pozemků - například Trejbalák je název lesíka, který dříve patřil panu Trejbalovi, či Grünhuťák je kopec nad Grünhutovými.
Dnešnímu ekokempu a sběrnému dvoru se ještě dlouho bude říkat Panelárna, stejně tak zatopené rybníčky Písáky se mezi místními rozlišují podle dřívějších majitelů na Slachův, Hrdličkův, Růžičkův či Piovesanův. Setkáte se i s Piovesanovým ďolíkem, tedy místem, kde pan Hugo Piovesan měl svou dílnu.

  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce
  • Představení obce