Drobné památky v Oldřichově v Hájích
Dnes vás zvu na malý výlet za křížky a dalšími památkami přímo v obci, pomníčky a křížky v lesích kolem Oldřichova si nechám na jindy.
Drobných památek v Oldřichově není mnoho, obejít je zabere sotva den času.
Začneme v centru obce, kde ještě v druhé polovině sedmdesátých let 20. století stával kříž na kamenném podstavci. (foto č. 1) Nechali ho postavit sedlák Anton Morche z čp. 38 a Josef Passig z čp. 39 v roce 1807. Kříž byl vysvěcený, původně bez nápisu, ale při obnově v roce 1922 na něj byl vyryt text: „Ó, člověče, nejdi kolem bez pozdravu, pomni, že Bůh je tvůj otec.“ Kříž bohužel již v centru obce nenajdeme, byl zlikvidován při stavbě samoobsluhy. Můžeme si ho ale prohlédnout na fotografii, kterou poskytlo Severočeské muzeum v Liberci. Snímek byl pořízen v květnu roku 1963 a fotografoval pan B. Beneš.
Na návsi stával také pomník věnovaný válečným obětem z let 1849, 1859, 1866 a 1879. Měl tvar kamenné pyramidy, tři metry vysoké s koulí na vrcholu. Byl přestěhován na hřbitov. Původní podobu vidíme na fotografii od paní Renate Beck Hartmann. (foto č. 2) Dnešní podobu památníku a jeho umístění na hřbitově zobrazuje další fotografie. Na kamenných deskách jsou uvedena jména padlých z válečných let 1914 - 1918. (foto č.3)
V parčíku přes silnici vedle restaurace Beseda býval pomník, který připomínal květnovou revoluci roku 1945, pomník byl slavnostně odhalen v roce 1946. (foto č. 4) Koncem sedmdesátých let byl pomník přesunut k obecnímu úřadu, protože naproti Besedě začali Oldřichováci stavět svépomocí obchod. U pomníku se konaly sliby pionýrů. Na podzim 2016 se pomník stěhoval podruhé, o pár desítek metrů. Nápis na pomníku je stručný: „Věčné památce květnové revoluce 4. V. 1945“.
Vedle čp. 69 se v křoví ještě nedávno krčil dřevěný křížek připomínající tragické úmrtí pana Mirona Uhury v roce 2009. Kříž byl však odstraněn, nepodařilo se mi zjistit, co se s ním stalo. (Opravuje se? Nevíte někdo?)
V centru obce u hlavní silnice nesmíme opomenout kapličku Svaté rodiny, stojí na pozemku bývalého statku čp. 19. Kaplička byla opravena v roce 2003. O kapličkách jsem psala v minulém čísle občasníku.
Cestou na Pily si po pravé straně u viaduktu všimneme pomníku k 60. výročí vlády císaře Františka Josefa I. (foto č. 5) Byl obnoven v roce 2001 poté, co jistý německý turista, který do obce zavítal s autobusovým zájezdem, objasnil jeho historii. Pomník byl tehdy osazen tabulkou.
Pokračujeme-li dále na Pily, nemůžeme minout kříž na kamenném podstavci, který stojí nedaleko čp. 190. Původně stál na pozemku statku čp. 84, v roce 1907 jej Karl Effenberger z čp. 97 přemístil na současné místo a zároveň kříž opravil. V roce 2001 byl částečně opraven podstavec a vedle křížku byly vysazeny dvě lípy. (foto č. 6,7)
Na veliké lípě na Pilách je umístěn dřevěný kříž s litinovým Kristem, kříž pochází ze zrušeného kostela, který stával do roku 1976 v Liberci na náměstí Českých bratří. Byl zachráněn z hromady sutě zbořeného kostela a dlouho čekal než se dostal na nové místo. (foto č. 8)
Cestou z centra obce směrem na Filipku u železniční trati je pomníček Pavlínky Löffelmannové, který připomíná tragickou událost z roku 1971. (foto č. 9)
V dolní části Filipky, naproti Sokolovně, stojí další železný kříž na kamenném podstavci. V roce 1820 jej nechal postavit rychtář Augustin Augsten. Kříž byl vysvěcený, nápis na něm podle staré německé kroniky původně nebyl. Údržbu měl na starosti majitel rychty na Filipce. Na fotografii, kterou také poskytlo Severočeské muzeum v Liberci, vidíme, že v roce 1963, kdy byl snímek pořízen, pomníček nemá kříž. (foto č. 10) V současné době je v jednom z výklenků obrázek Panny Marie a ve druhém nápis: „Svatá Marie, oroduj za nás“. (foto č. 11)
Při stavbě železničního tunelu na Filipce zahynul při navrtání nevybuchlé nálože v roce 1873 Pietro Pojer. Neštěstí připomíná tabulka v blízkosti tunelu. (foto č. 12)
Na hřbitově najdeme kromě již zmíněného památníku obětem válek z konce 19. a začátku 20. století také pomníček sovětského vojáka, který byl postaven v roce 1949. Nápis na pomníčku zní: „Zaměstnanci závodu Frýba06 v Oldřichově v Hájích vděčně vzpomínají našich sovětských bratří, kteří položili své životy za naši svobodu.“ (foto č. 13)
Na hřbitově se zastavíme ještě u hrobu Josefa Matouschka. Josef Matouschek byl liberecký vydavatel a kartograf. Proslul hlavně svými mapami. Jeho nejslavnější kartografickou prací je takzvaná Matouschkova mapa Ještědských a Jizerských hor vydaná roku 1927. Josef Matouschek zemřel v Liberci krátce po skončení druhé světové války, jeho hrob opravil spolek Patron v roce 2015. (foto č. 14)
Na okraji areálu bývalé panelárny bez povšimnutí chátrá kamenný podstavec, který zbyl z pomníčku, který v roce 1867 nechal postavit tehdejší majitel krčmy (čp. 6) Anton Pietsch. Míval železný kříž. Původní podoba je zachycena na jediném dosud nalezeném snímku (a bohužel je to pouze tato kopie), na současné fotografii vidíme, že by si pomníček zasloužil opravit. Stará fotografie je z archivu pana Jaroslava Poláka. (foto č. 15, 16)
V Sedmidomcích u čp. 76 stojí kříž na kamenném podstavci. Kříž je z roku 1861 a byl vysvěcený. Původně snad stál v těsné blízkosti domu. Na podstavci je nápis:“ „Ó pojd’te a poklekněte v pobožnosti a modlete se ke svému Vykupiteli, který pro viny vašich bratří skončil svou pouť na kříži. Otče, do tvých rukou poroučím svoji duši.“ Pomníček obnovil pan Karel Trost. Restaurátorka paní Vanesa Trostová vzpomíná, že když byla malá, kříž byl ulomený a našli ho pomocí detektoru kovů. (foto č. 17)
Poslední památkou, kterou navštívíme, je křížek s obrázkem Panny Marie nedaleko bývalé Skautské louky zvaný U Matičky (můžete se také setkat s názvem „Zeleným bukům“ podle obrázku, který býval v dolní části pomníčku). Pomníček zařazuji do tohoto článku i přes to, že je hluboko v lese na cestě z Oldřichova do Albrechtic, (jak jsem zjistila, zná ho jen málo Oldřichováků). Památku pomáhali obnovit pánové Karel Trost a Milan a Petr Nýdrlovi. Obrázek Panny Marie před lety namaloval voskovkami pan Karel Trost. V dolním výklenku býval také obrázek, který malovala paní Vanesa Trostová, když byla malá. Inspirovala se veršem o zpěvných, veselých bucích, které stojí pevně na skále. Zezadu je do kamene vytesaný letopočet 1807. (foto č. 18,19). Matička má prý kouzelnou moc.
Současné foto: Jiřina Vávrová, archiv: Severočeské muzeum Liberec, archiv paní Renate Beck Hartmann, archiv pana Jaroslava Poláka
