Konšelská kniha 1623-1752

Konšelská kniha 1623-1752

O nálezu vzácné Konšelské knihy píše v Oldřichovských listech její nálezce Martin Hodač takto:

Milí sousedé,

dovolte mi, abych se s vámi, které zajímá historie naší obce, podělil o krásnou, ač náhodnou událost. Při hledání informací o historii naší obce jsem narazil na internetové stránky http://terramater.cz/node/3 , kde autor při svém bádání po historii domu čp. 3 v Dolní Oldříši píše: “Z pramenů uložených ve Státním okresním archivu v Liberci bylo možné využít pouze materiálů, týkajících se konfiskací a přídělů nemovitostí po roce 1945 z fondu MNV Dolní Oldříš. V konšelské (gruntovní) knize z období 17. až 1. poloviny 18. století, uložené ve fondu Archiv obce Dolní Oldříš, se nepodařilo najít žádné zápisy ke sledovanému objektu; tato kniha je dle mého názoru v daném fondu uložena nesprávně (vztahuje se s největší pravděpodobností nikoli k Dolní Oldříši, ale k obci Oldřichov v Hájích)“.   Původní německé názvy obcí Oldřichova v Hájích, Dolní Oldříše a Oldřichova na Hranicích se po staletí od svého vzniku vyvíjela podobně - Vlrichsdorf, Ullersdorf a v některých obdobích se shodovala úplně. Nebylo nic snadnějšího, než si konšelskou knihu objednat k nahlédnutí v badatelně Státního okresního archivu v Liberci a domněnku o záměně osobně ověřit porovnáním jmen šolců a jejich přísedících podle knihy Geschichte der Gemeinde Buschullersdorf  od A. F. Ressela z roku 1933, který již ve svém díle o této konšelské knize píše jako o ztracené. Již u první stránky mi bylo jasné, že kniha je oldřichovská!

Ač jsem byl od začátku nervózní při pohledu na knihu, jejíž stav odpovídá stáří, ruce se mi rozklepaly až při pomyšlení, že držím v ruce zatím nejstarší známé písemnosti zapisované na rychtě Oldřichova v Hájích od počátků 17. století. Po odeznění třesu jsem pak ještě s největší opatrností v knize asi tři hodiny listoval a dohledával i ostatní příjmení našich šolců, abych si byl opravdu jistý. Kniha obsahovala kromě příjmení Passig i Preibisch a Arnold. Zmiňovala se i osada Filipka, která v té době ještě spadala pod Oldřichov v Hájích. Nebylo tedy již žádných pochyb a tuto informaci jsem sdělil řediteli SOA Liberec panu Mgr. Robertu Filipovi a archivářce paní Mgr. Janě Pažoutové.

   Hned druhý den mi paní Mgr. Pažoutová napsala: “Na Váš podnět jsem důkladně prošla spornou konšelskou knihu s údaji v Resslově knize o Oldřichově, v soudobých matrikách a v Soupisu poddaných podle víry 1651. Ukázalo se, že ve svém podezření, že kniha je špatně zařazená, máte jednoznačně pravdu, zápisy odpovídají jak jmény, tak daty prodejů krčmy apod. Oldřichovu v Hájích. Chyba musela vzniknout již v nějaké dosti vzdálené minulosti a následně se už zařazením do fondu AO Dolní Oldříš nikdo dál nezabýval.“

Paní archivářka přidala také zajímavou informaci, že při porovnávání údajů v konšelské knize zjistila stejnou chybu přiřazení také v edici Soupisu poddaných podle víry (Boleslavský kraj), kde jsou obě vesnice jménem Ullersdorf identifikovány (v rejstříku) jako Dolní Oldříš, i když se jednoznačně jedná o Oldřichov v Hájích a Dolní Oldříš.

Oldřichovský archivní fond získal nazpět konšelskou knihu. Sice jí již chybí původní vazba, ale na jejích 346 listech neřazených chronologicky nás čeká minimálně 129 let zpřesňujících a možná i nových informací.

Rád bych poděkoval všem zaměstnancům SOA Liberec, se kterými jsem se během bádání setkal, za jejich ochotu a vstřícnost se kterou přistupují i k laikům.

  Kronikářka paní Jiřina Vávrová vyřkla přání celou knihu naskenovat a zpřístupnit ji v digitální formě všem k nahlédnutí na oldřichovských stránkách v sekci “Historie“ po boku již zveřejněných kronik. Skenování v libereckém archivu je již domluvené a proběhne, jakmile bude potřebné vybavení. K uveřejnění bude ještě potřeba souhlas Státního oblastního archivu v Litoměřicích, ale věřím, že i tam nám vyjdou vstříc! Pak již nezbývá než doufat, že se najde překladatel, stejně jako u knihy A. F. Ressela, který konšelskou knihu přeloží do češtiny.                                                       Martin Hodač

Zdroj: SOA Liberec, fond Archiv obce Oldřichov v Hájích, konšelská kniha

 

konselska

 

 

Byl v Oldřichově kostel?

Nad touto otázkou se již delší čas zamýšlíme s Martinem Hodačem. Se vzácným nálezem Konšelské knihy se tato otázka znovu a znovu vynořuje. Martin Hodač shrnuje v článku níže indicie, které vedou k domněnce, že v Oldřichově byl dřevěný kostelík ještě do třetí čtvrtiny 18. století.

"Kdyby mi někdo ještě před rokem položil tuto otázku, asi bych si řekl, že musí být blázen!

Vždyť o kostele v Oldřichově v Hájích “neexistuje“ nikde žádná zmínka a kdyby ano, už by s tím jistě nějaký historik přišel! Co mě tedy vedlo k hledání kostela a touze jeho existenci jednou provždy vyvrátit nebo potvrdit?

Byl to můj článek o bojové akci u Oldřichova v Hájích ze dne 12. března 1757 uveřejněný v Oldřichovských listech č. 34. K připojenému obrázku dohledanému v Německu jsem připojil zmínku o kostele, ovšem míněnou s jistou nadsázkou.

Jaké bylo mé překvapení, když mi napsal pan Jaromír Tichý: „Zaujala mě zmínka o vyobrazeném kostelíku. Před lety jsem mluvil s dnes již zesnulým páterem Rabanem z Raspenavy a on mi říkal, že prý dle nějakých záznamů v Oldřichově v Hájích dřevěný kostelík byl, ale nevěděl kde. Mělo to být ještě dříve, než vystavěli kostel v Mníšku a měl být právě při nějakých bojích vypálen. Bohužel dnes se ho již nezeptáme ...“

Taková zmínka je závažná, když ji vysloví člověk, který působil v Německu jako kněz, teolog, filosof, jako farář ve farnosti Raspenava, který se zasloužil o rekonstrukci poutní baziliky Navštívení Panny Marie v Hejnicích a pracoval jako litoměřický biskupský vikář pro církevní školství. Člověk, který měl možnost studovat archivní prameny jak litoměřické diecéze, tak i míšeňského biskupství!

Další indicií o možné existenci kostela byla "Mappa chorographia totius regni Bohemiae exháb. a Joh. Christoph Müller" z roku 1720, kde je Oldřichov v Hájích vyznačen jako ves s kostelem nebo významnější kaplí. Šlo-li o kapli, pak ale o jakou? Obě známé kapličky - dodnes stojící kaple Svaté rodiny u čp. 19 (Urbanovi) i již zbouraná kaple Marie Panny Bolestné na pozemku čp. 16 (Volfovi) - jsou datovány na konec 18. století!"

"Když jsem se vším seznámil i kronikářku paní Jiřinu Vávrovou, rozhodla se pomoci a oslovila osobně i přes své známé, kteří by do tohoto problému mohli vnést o trochu více světla. Všichni se bohužel k existenci kostela v naší obci stavěli skepticky a vše dávali do možné souvislosti s výše zmíněnými kapličkami nebo možnou záměnou (kvůli stejnému německému názvu obce) s kostely v Dolní Oldříši nebo Oldřichově na Hranicích. Odvolávali se na písemné zdroje z 19. a 20. století. Dnes již ale víme, že naopak spousta našich pramenů mohla být přiřazena při archivaci k již zmíněným obcím. Uvidíme, zda nám nějaké svědectví nepřinese naše konšelská kniha! S Jiřinou Vávrovou jsme se vydali i na prohlídku nejstarší (Globicovy) mapy frýdlantského panství umístěné na zámku Frýdlant, která vznikla roku 1660, bohužel na ní u Oldřichova v Hájích kostel není zaznamenán. Tento zdroj však není příliš věrohodný, mapa byla roku 1803, kdy již kostelík nestál, na přání Kristiána Filipa Clam-Gallase aktualizována a umělecky rekonstruována. Následně roku 1936 proběhlo její čištění, retušování a lakování. V souvislosti s informací o chybě v edici Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 od paní Mgr. Pažoutové se mi ale podařila prozatím dohledat zmínka: Dolní Oldříš: 191 osob – 23 neochotných k obrácení, 168 smírného smýšlení. Kostel mají, ale 25 let bez faráře, dojíždí frýdlantský  děkan.  Druhá část vesnice je zbožím  katolických bratrů  Rodevicových.  Na této části se nachází 129 osob  –   3  katolíci,  79  zatvrzelých nekatolíků a 47 ochotných ke konverzi/dětí. (zdroj: Obraz náboženské situace v Čechách v polovině 17. století na základě Soupisu poddaných podle víry - bakalářská diplomová práce - Markéta Melounová). Je zde jasné spojení dvou obcí v domnělé dvě části, přičemž A. F. Ressel ve své knize o Oldřichovu v Hájích uvádí k roku 1651 právě 191 osob. Odpověď nám vydají až originály uložené v Národním archivu v Praze. A. F. Ressel také zmiňuje: “Každá církevní obec (kirchspielgemeinde) měla dříve svého církevního otce (kirchvater - kostelník?). Jeho služba byla neplacená, jako čestný úřad. Církevní otcové měli za povinnost svědomitě schraňovat a účtovat peníze vybrané na církevní dani jakož i ostatní příjmy z míst ve svém obvodu a i jinak poctivě předsedat církvi. Každý církevní otec musel složit přísahu. Pro Oldřichov jsou uvedeni: 1652 a ještě 1667 Hans Sterz, 1700 Georg Passig a 1739 Hans Georg Hübner. Přibližně od třetí čtvrtiny 18. století není uveden žádný zdejší církevní otec.“

"Že jde o Oldřichov v Hájích dokládá jméno Georg Passig, který od roku 1691 do roku 1733 bydlel v čp. 5 (dnešní Ekocentrum). V této budově se nachází i světnice s dodatečně instalovanou (někdy ve třetí čtvrtině 18. století) malovanou výzdobou s církevními motivy, na kterou mě při jednom našem rozhovoru upozornil pan Libor Práč. Doc. ing. arch. Jiří Škadraba, autor stavebně historického průzkumu čp. 5, který jsem získal od pana Radka Hromádky, označuje tuto malbu jako typicky kostelní. Nemůže se jednat o pozůstatek výzdoby ze zaniklého oldřichovského kostela? A. F. Ressel ve své knize uvádí pro vrch u současného hřbitova i označení “Kirchberg“ (Kostelní vrch). Další název “Kirchfichte“ (Kostelní smrk) byl spojován se stromem, který stával u “Kirchsteig“ (Kostelní cesty) - v únoru 1897 jej vyvrátil silný vítr; byl starý více než 200 let. Na jeho místě nechal sedlák Ambros Arnold (z čp. 19 – dnes Urbanovi) vysadit lípu. Tímto místem procházely i “Kostelní“ cesty Oldřichováků, (které by se samozřejmě mohly vztahovat i ke kostelu v Mníšku) a stará poutní cesta do Hejnic. A. F. Ressel také uvádí: “U nových katolíků se dbalo na svědomité dodržení velikonoční zpovědi a přijímání. Dle sestavy ze 13. května 1653 v tomto roce přišlo 125 /v Mníšku 120/ osob ke sv. přijímání. 1654 se zpovídalo a sv. přijímání se účastnilo v Oldřichově 155 osob, mezi nimi šolc Georg Passig a stoletá Anna Schwarzová, v Mníšku 145 osob.“

    Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho, doma toho mám zatím asi na 21 stran, ale pro to v těchto listech není místo. Uvedu tedy již jen fotografie leteckého snímkování z roku 1953 (zdroj: http://kontaminace.cenia.cz), kde je v místech před současným hřbitovem patrný mnou domnělý půdorys oldřichovského kostela. Bohužel na dnešních snímcích ho již nedohledáte - terénní nerovnosti nebo jiný druh zeleně pokrývající méně úrodnou půdu, které ho na této fotografii vytvořili, byly časem setřeny buď zemědělskou činností nebo dodatečnou navážkou zeminy. Na druhé fotografii vidíte i letecké snímky nám nejbližších kostelů ve shodném měřítku. Není těch chyb, náhod a neznámých v historii naší obce nějak mnoho?

Tak tedy - Byl v Oldřichově v Hájích Kostel? Já tvrdím, že byl a to někdy od  začátku 15. století do třetí čtvrtiny 18. století, kdy kostel buď vypálila pruská vojska nebo byl stržen na základě reforem císaře Josefa II stejně, jako tomu bylo i u spousty jiných poutních kostelů! A ač mne budou jistě mnozí považovat za blázna (a třeba mají i pravdu), tak u tohoto tvrzení setrvám, dokud mi ho někdo v budoucnu nevyvrátí průzkumem výše uvedeného místa."

Martin Hodač

Podrobnosti

Úřední hodiny:

Po 8:00 - 11:00, 12:00 - 16:00
Út 8:00 - 11:00, 12:00 - 14:30
St 8:00 - 11:00, 12:00 - 17:00
Čt 8:00 - 11:00, 12:00 - 14:30
8:00 - 11:00
  • Adresa: OÚ Oldřichov v Hájích 151, 463 31
  • Tel.: (+420) 482 725 093-94
  • Tel.: (starostka Jana Šťastná) 775 280 562
  • e-podatelna: podatelna@oldrichov.cz
  • Datová schránka: 6tfbi63
  • Pověřenec pro ochranu osobních údajů:
    Karel Pokorný, tel.: 482 363 846, 602 833 524

Souhlas s používáním Cookies

Pro správné fungování tohoto webu se používají soubory cookies.
Cookies nepoužíváme pro žádné marketingové a analytické účely.